Škoda Plzeň patřila během druhé světové války mezi významné producenty zbraní a munice, které po okupaci Československa skončily v rukou nacistů. V roce 1942 tak byl ve Velké Británii vydán rozkaz továrnu zničit. Jejím poškozením mělo být narušeno nejen zásobování německé armády, ale šlo by navíc…
V letech 1948 - 1989 bylo Československo obklopeno tzv. železnou oponou, která měla bránit obyvatelům země v odchodu do zahraničí. Drátěné zátarasy s pozorovatelnami na hranici ale vyrostly až po roce 1951. V prvních letech komunistického režimu probíhala ostraha hranic klasickým způsobem, kdy ko…
Před druhou světovou válkou žilo v Plzni 2064 Židů, po osvobození města Američany se jich z koncentračních táborů vrátilo 204. Vztahy židovské minority a většinového obyvatelstva se v Plzni během staletí průběžně lepšily a horšily. První zmínka o židovské komunitě v Plzni pochází z časů Karla IV.…
Seznam známých osobností, které jsou s Plzní spojeny svým narozením nebo působením v tomto městě, není krátký. Zřejmě první historickou „celebritou“, kterou můžeme se západočeskou metropolí spojovat, je český král Václav II. Ten přikázal na konci třináctého století založit město Nový Plzeň na sou…
Na začátku června 1953 se v Plzni vzbouřili dělníci tak masivně, že to poprvé od převratu v roce 1948 výrazně otřáslo pozicí komunistického režimu Československa. Na počátku padesátých let přežíval v Československu stále přídělový systém. Ekonomika státu sice rostla, ale to bylo způsobeno tím, že…
Příběhy slavných vojevůdců z druhé světové války jsou známé, ale málokdy se mluví o osudech řadových amerických vojáků, kteří osvobozovali naši zem. Osmnáctiletý Američan Alan Cope musel v roce 1943 narukovat. Původně měl úplně jiné představy o svém životě, ale snění tenkrát nikoho nezajímalo. Ab…
Příjezd americké armády do Plzně patří k ikonickým momentům osvobození v roce 1945. Časně ráno 6. května se kolem páté hodiny jednotky přiblížily na hranici města, do obce Nová hospoda. Odtud pak dále pokračovaly Klatovskou třídou do centra Plzně. Ztělesněním osvobození města se staly tanky Sherm…
Pro pád komunistického režimu a návrat k demokracii v roce 1989 se vžil pojem Sametová revoluce. Odkazuje k tomu, že tehdejší události proběhly nenásilně a nebyl během nich zmařen žádný lidský život. To ovšem neplatí pro 17. listopad a pokojnou demonstraci studentů, proti které na Národní třídě b…
K nejvýraznějším počinům našeho odboje bezpochyby patří útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ke kterému došlo 27. května 1942 v Praze. Dvojice příslušníků výsadku Anthropoid, Josef Gabčík a Jan Kubiš, zaútočili v libeňské zatáčce nedaleko nemocnice Bulovka. Josefu Gabčík…
Ve Žlebech, městečku na Čáslavsku, kterému dominuje rozlehlý romantický zámek rodu Auerspergů, došlo v roce 1950 k sérii závažných protikomunistických odbojových činů. Neschopnost komunistických bezpečnostních složek odhalit a zlikvidovat pachatele vyvolala doslova běsnění. Při snaze o jejich dop…
Procházka po hlavní společenské ose Liberce připomíná kvality města, které před druhou světovou válkou definovaly německý Reichenberg. Po horských potocích připlula průmyslová revoluce, která jej proměnila v nebývale bohatou aglomeraci. Projděte se jeho Masarykovou třídou, lemovanou nádhernými vi…
Před tíživou atmosférou normalizace nebylo úniku. Komunistický režim se vlamoval do bytů, ložnic i mezilidských vztahů. „Vídeň, nebo Bory?“ zněla osudová otázka pro ty, kteří se nechtěli vzdát své svobody. Mnozí členové undergroundu se snažili najít poslední útočiště na venkově, kde během 70. let…
Bývalí političtí vězni přejmenovali zdejší prostor na Jáchymovské peklo. Uranové doly v okolí krušnohorského městečka sloužily jako pracovní tábory, do kterých komunisté po puči v únoru 1948 deportovali politické vězně. Dobou největšího vzmachu a zároveň největšího teroru jsou roky 1949 - 1954. N…
První transporty smrti se na území dnešní České republiky objevily na začátku roku 1945, v těchto případech šlo o evakuační transporty komplexu koncentračních táborů Auschwitz, který nacisté vyklidili před postupující Rudou armádou. Množství vězňů přepravili po železnici, velmi často v otevřených…
Cílem komunistů bylo ovládnout venkov a zemědělský sektor, kde neměli takovou podporu jako v jiných částech společnosti, a získat tak kontrolu nad výrobou a distribucí potravin. Dne 23. února 1949 přijalo Národní shromáždění zákon o Jednotných zemědělských družstvech (JZD). Začala násilná kolekti…
Kněz z Vysočiny Josef Toufar patří mezi první oběti komunistické diktatury v našich zemích. Zemřel na následky brutálního mučení příslušníky Státní bezpečnosti 25. února 1950 v rámci vyšetřování kauzy nazvané číhošťský zázrak. Toufarův život a působení jsou neodmyslitelně spojené s Vysočinou. Nar…
Proces s Jaroslavem Vetejškou a dalšími třinácti obžalovanými, jehož hlavní líčení se odehrálo v hodonínské sokolovně 20. – 22. března 1950, patřil k prvním lokálním monstrprocesům. Komunistická justice při něm vykonstruovala „protistátní skupinu“, která se skládala převážně z mladých lidí z Hodo…
Pro svobodomyslné Čechy a Slováky žijící v tuhé „normalizaci”, představovalo Polsko sedmdesátých let svým způsobem okno na Západ. Panovala tam uvolněnější atmosféra, konaly se kvalitní hudební, filmové a divadelní festivaly, vycházely překlady v Československu nedostupných knížek. Do Polska se vš…
Po mnichovské dohodě připadlo česko-moravské pomezí do Říšské župy Sudety (něm. Reichsgau Sudetenland). Většinou bylo osídleno německým obyvatelstvem, ale v severní části Zábřežské vrchoviny se nacházelo několik českých obcí, jejíž obyvatelé se s nacistickou nadvládou nesmířilo. Centrem zdejšího …
Pro svobodomyslné Čechy a Slováky žijící v tuhé „normalizaci”, představovalo Polsko sedmdesátých let svým způsobem okno na Západ. Panovala tam uvolněnější atmosféra, konaly se kvalitní hudební, filmové a divadelní festivaly, vycházely překlady v Československu nedostupných knížek. Do Polska se vš…
Devětadvacátého srpna 1944 vydal podplukovník generálního štábu slovenské armády Ján Golian heslo dohodnuté pro začátek povstaleckých akcí: „Začněte s vystěhováním“. Ještě toho dne jednotky 1. partyzánské brigády J. V. Stalina pod velením sovětského kapitána Anatolije Pavloviče Ržeckého obsadily …
Devětadvacátého srpna 1944 vydal podplukovník generálního štábu slovenské armády Ján Golian heslo dohodnuté pro začátek povstaleckých akcí: „Začněte s vystěhováním“. Ještě toho dne jednotky 1. partyzánské brigády J. V. Stalina pod velením sovětského kapitána Anatolije Pavloviče Ržeckého obsadily …