Od 17. dubna 1942, kdy Gabčík s Kubišem a dalšími parašutisty přijeli kvůli akci Canonbury do Plzně, bydlel první z nich až do 26. dubna u ovdovělé švadleny Aloisie Hrdličkové. Ta se zapojila do odboje prostřednictvím Karolíny Králové a jejího muže Františka Krále, kteří před válkou žili ve stejné…
K prvním pomocníkům skupiny Anthropoid na našem území patřil plzeňský policista Jan Bejbl. Část své služby prožil v Bratislavě, kde se spřátelil s Václavem Králem a seznámil se i s řadou dalších pozdějších pomocníků z Plzně. Když na Silvestra 1941 přivedl Václav Král Jana Kubiše a Josefa Gabčíka …
V druhém patře tohoto secesního domu žila rodina inspektora tajné protektorátní policie Václava Krále. Dne 30. prosince 1941 se u něj objevili Jan Kubiš s Josefem Gabčíkem, kterým za pomoci svého přítele Jana Bejbla zprostředkoval kontakty na odbojáře z Prahy. Koncem dubna 1942 se oba parašutisté…
Během devíti dubnových dnů, kdy vrcholily přípravy na akci Canonbury, bydleli někteří parašutisté v přízemním bytě Vojtěcha Kučery a jeho ženy Marie. Spolu s nimi zde žila i dcera Věra. Obchodník Vojtěch Kučera udržoval spojení s dalšími odbojáři – plzeňskými policisty Bejblem a Králem, starostou…
Před půl druhou ráno v noci ze soboty 25. na neděli 26. dubna 1942 dvojice Jan Kubiš s Josefem Valčíkem 200 metrů od tehdejší Goldscheiderovy cihelny ležící na spodním okraji „škodovky“ zapálili stoh slámy. Ve stejný okamžik podpálili v dnešní ulici Nade Mží na severovýchodním okraji Starých Skvr…
V dnešní ulici Nade Mží na severovýchodním okraji Starých Skvrňan zapálila krátce před půl druhou ráno v noci ze soboty 25. na neděli 26. dubna 1942 dvojice Adolf Opálka a Karel Čurda za pomoci benzínu, který jim sehnal Václav Král, stodolu. Jejich bod leží za Škodovými závody. Ve stejný okamžik …
Plzeňské Škodovy závody za války sloužily zbrojním potřebám Říše, a proto se staly významným cílem spojeneckých náletů. Útokům bombardérů se Němci bránili různými způsoby. K aktivní obraně patřily flaky neboli protiletadlové kanony, které byly rozmístěny v okolí továrny i města, například na stře…
V době druhé světové války patřila Škodovka k největším zbrojovkám, které sloužily nacistům. Proto se britské letectvo pokoušelo několikráte tuto výrobu prostřednictvím bombardování narušit či vyřadit. Továrna kromě jiného produkovala lehké tanky, původně předválečné československé LT 35 a LT 38.…
Škoda Plzeň patřila během druhé světové války mezi významné producenty zbraní a munice, které po okupaci Československa skončily v rukou nacistů. V roce 1942 tak byl ve Velké Británii vydán rozkaz továrnu zničit. Jejím poškozením mělo být narušeno nejen zásobování německé armády, ale šlo by navíc i o významný signál lidem v protektorátu, že jsou Spojenci schopni úspěšně zasahovat i na místech vzdálenějších od území Velké Británie. Na přípravě této akce – nazvané Canonbury, tedy Pohřbený kanon – se podílely RAF (Royal Air Force), československý II. odbor exilového ministerstva obrany a britské SOE (Special Operations Executive).
Prezident Edvard Beneš akci definitivně schválil 14. dubna 1942. Podíleli se na ní i parašutisté ze skupin, které byly předtím vysazeny na území okupované republiky. Kromě Silver A, jejíž radiotelegrafista Jiří Potůček udržoval prostřednictvím vysílačky Libuše pravidelné spojení s Londýnem, to byli členové výsadku Anthropoid a Out Distance. Poslední jmenovaná skupina ve složení Adolf Opálka, Ivan Kolařík a Karel Čurda měla z Velké Británie dovézt navigační maják Rebecca, který by byl při útoku bombardérů použit pro přesné navedení nad Škodovku.
Při seskoku se ale kontejner s radiomajákem ztratil, a parašutisté museli zorganizovat navádění starým způsobem, tedy zapálením signálních ohňů. Přestože se s podporou místních pomocníků ohně podařilo zapálit, akce uskutečněná v noci z 25. na 26. dubna 1942 skončila neúspěchem. Z vyslané šestice bombarérů Short Stirling Mk. I od 218. peruti RAF se nad Plzeň dostalo pět strojů. Nad cílem ale ležely přibližně ve 300 metrech mraky, a signální ohně zahlédla jen jedna posádka. Tříštivé i zápalné pumy tak dopadly daleko od předpokládaného cíle, nezasáhly ani továrnu, ani seřaďovací nádraží, které bylo cílem náhradním. Londýn chtěl akci opakovat, ale npor. Alfréd Bartoš, velitel všech parašutistů v protektorátu, se na ní odmítl se svými muži podílet, aby nebyla narušena jejich odbojová činnost. Spojenci přesto provedli druhý nálet, a to v noci ze 4. na 5. května 1942. Ani tímto útokem ale továrnu nijak nepoškodili. Tato trasa přináší příběh plzeňskýchrodin, které výsadkařům pomáhaly a ukrývaly je. Většina z nich včetně dět. za to zaplatila životem.
Trasa vede nenáročným městským terénem. Dlouhá je 11 km a její absolvování zabere přibližně tři hodiny. Začíná V ulici Pod Záhorskem a pokračuje přes Klatovskou třídu ke Škodovým závodům.