V ulicích města se americké tanky objevily 6. května 1945 kolem osmé hodiny ranní a byly vítány nadšenými obyvateli Plzně. Ti byli zpraveni o blížících se osvoboditelích s předstihem rozhlasem, neboť plzeňský vysílač byl osvobozen již o den dřív. Celé hlavní náměstí se zaplnilo lidmi, kteří ameri…
Většina pamětníků si při vzpomínce na osvobození Plzně americkou armádou vybaví hlavně dlouhý proud tanků Sherman, mnohým ale automaticky naskočí vzpomínka mnohem méně vojenská. „Když vojáci přijeli, vypadalo to na náměstí jako o pouti. Někdo přinesl koňak, originál, a dal ho dvoumetrovému černoc…
Když se americká vojska valila ulicemi Plzně, byla o začátku nadšeně pozdravována obyvateli města, které příchod vojska probudil z válečné letargie. Ve všeobecné nastalé euforii většina lidí zapomněla, že se v Plzni ještě stále nacházejí tisíce německých vojáků, ukrývajících se v různých budovác…
Když americké tanky po Klatovské třídě přijížděly do centra Plzně, lidé se začali shromažďovat v ulicích a vítali vojáky. Velké množství se jich sešlo i na náměstí Republiky. Na věži kostela, který je součástí náměstí, je však čekalo i méně vlídné přivítání. „Kostelní věž má ve výšce asi šedesáti…
Osvobozování Plzně v květnu 1945 sledovaly Ida Roučková, později Milotová, a její sestra ze třetího patra domu bývalého kina Elektra, kde bydlely s rodiči. „Poprvé jsme zahlédly americké vojáky, jak se pomalu plíží naší ulicí a hledají německé ostřelovače. Němci byli zalezlí ve vikýřích okolních …
Josef Vlach prožil konec války ve svém rodném městě Plzni a osobně se setkal s řadou amerických vojáků. Velice oceňoval přístup jejich důstojníků, kteří měli sloužit jako vzor pro prosté vojíny, do bojů šli vždy v jejich čele, a byli tak nejvíce vystaveni nepřátelským zbraním. O tomto příkladném …
Po osvobození zůstala americká armáda v západních Čechách až do listopadu 1945, kdy vojáci odešli z Československa. Na rozloučenou se 20. listopadu 1945 konala v Plzni slavnostní vojenská přehlídka, které se zúčastnil také velvyslanec Spojených států amerických Lawrence Steinhardt a československ…
Dne 6. května 1945 v 8 hodin ráno vjely do Plzně první tanky americké 16. obrněné divize pod velením plukovníka Charlese Nobleho. Na plzeňském náměstí je brzy vítaly davy nadšených Plzeňanů. Kolem 10. hodiny však bujaré oslavy náhle přerušila střelba německých fanatiků z kostelní věže. Na náměstí…
Luděk Dembovský vzpomíná, jak se v květnu 1945 do jejich domu v Nové Hospodě nastěhovali vojáci americké armády. Museli totiž zajistit celé osvobozené území a dům si vybrali jako své stanoviště v obci. „Před vrátky měli džíp, který trvale běžel, jen se do něj doléval benzin. Džíp sloužil jako ele…
V ranních hodinách 6. května 1945 vjížděla do Plzně osvobozující americká Třetí armáda. Luděk Dembovský kolonu pozoroval u mírné zatáčky v obci Nová Hospoda, ležící na dohled od Plzně. „Nejdřív se ozval temný hukot, který neustále sílil. Ten zvuk byl vyvolaný nesmírným množstvím tanků, nebyl jsem…
Příjezd americké armády do Plzně patří k ikonickým momentům osvobození v roce 1945. Časně ráno 6. května se kolem páté hodiny jednotky přiblížily na hranici města, do obce Nová hospoda. Odtud pak dále pokračovaly Klatovskou třídou do centra Plzně. Ztělesněním osvobození města se staly tanky Sherman, květy šeříků a sudy plzeňského piva, které se narážely na oslavu příjezdu Američanů. Mnohým pamětníkům se vryly do paměti taky bezvadně čisté uniformy, které američtí vojáci oblékli na slavnostní přehlídku v osvobozeném městě. Skvrn a potu zbavené košile a další kusy oblečení, jako na běžícím pásu chrlila provizorně vytvořená prádelna vztyčená v Šafaříkových sadech.
Vítěznému tažení v Plzni však předcházely dramatické týdny a měsíce. Ačkoliv na začátku roku 1945 již nacistické Německo nemělo mnoho sil, vedlo boje na západní i východní frontě. Západní fronta se od ledna postupně přesouvala až do německého Bavorska, kam se jednotky Třetí americké armády pod velením generála George Smithe Pattona probojovaly v dubnu. Na československé území dorazili první američtí vojáci 18. dubna, kdy vstoupili do pohraniční obce Hranice nedaleko Aše, o několik dní později byla svedena bitva o Cheb. Dalším cílem se stala Plzeň. Zde 5. května v časných ranních hodinách vypuklo povstání, do jehož čela se postavil Revoluční národní výbor vedený plukovníkem Jindřichem Krejčíkem. Povstání ukončil příjezd Pattonových jednotek, které rychle postupovaly z okrajových čtvrtí až do centra, jakkoliv cestou narážely na odpor jednotlivců z řad německé armády a civilistů. Zatímco v bitvě o Cheb padly desítky Američanů, v Plzni byly ztráty minimální. Mnoho nebylo ani padlých mezi povstalci: historici uvádějí zhruba třicet osob.
Méně známou skutečností, je, že 6. května do Plzně vstoupili nejen Američané, ale také 17. prapor belgických střelců. Tato jednotka, která vznikla na území již osvobozené Belgie a byla tvořena bývalými odbojáři, postupovala s Američany ze své vlasti směrem na východ.
Trasa vede nenáročným městským terénem. Je dlouhá 10 kilometrů a lze ji absolvovat za přibližně dvě hodiny. Začíná v Nové Hospodě, pokračuje přes Klatovskou třídu, kolem katedrály sv. Bartoloměje a hotel Continental do Šafaříkových sadů.