První transporty smrti se na území dnešní České republiky objevily na začátku roku 1945, v těchto případech šlo o evakuační transporty komplexu koncentračních táborů Auschwitz, který nacisté vyklidili před postupující Rudou armádou. Množství vězňů přepravili po železnici, velmi často v otevřených vagonech i přesto, že venkovní teplota klesala hluboko pod bod mrazu.

Transporty směřovaly především do koncentračních táborů v Bavorsku a Rakousku, tedy v případě cesty přes protektorát do KT Dachau, KT Flossenbürg a KT Mauthausen, případně jejich pobočných táborů. Dalšími vězni, kteří se na území dnešní České republiky objevili, byli váleční zajatci, původně nasazení jako pracovní síla v dolech a továrnách ve Slezsku Další pochody se objevily v březnu a dubnu.

Tentokrát přicházely na české území ze severu, západu a jihozápadu. U těchto pochodů a transportů už se primárně nejednalo o snahu vězně přepravit jinam, plánem bylo nechat vězně během putování krajinou postupně zemřít, nebo zabít. Pochody se snažily pohybovat po vedlejších silnicích a odlehlých cestách, vězni byli zabíjeni za vybočení z řady či za zpomalení v pochodu. Nedostávali prakticky žádné potraviny (stráže jim často zakazovaly jíst i trávu či listí), spali pod širým nebem, ačkoliv počasí jara 1945 bylo velmi chladné. V několika případech byli strážemi na území Sudet zabiti za pomoc či pokus o pomoc vězňům i místní Němci.

Mezi vězni byli zastoupeni Židé z celé Evropy, dále vězni, kteří v koncentračních táborech skončili kvůli účasti v odboji či jinému politickému názoru, ženy, muži i děti. V transportu z koncentračního tábora Johanngeorgstadt do Terezína, jehož cestu se pokusíme sledovat, šlo téměř 900 vězňů. Přežilo jich jen 28. Transport vyjel 16. dubna 1945, jeho velitelem byl SS-Hauptscharführer Gottfried Kolacevic a jeho zástupcem SS-Scharführer Wenzel Fink, který údajně pocházel z Abertam a byl dozorcem v KT Johanngeorgenstadt. V transportu byli nejspíše i vězni z dalších pobočných táborů koncentračního tábora Flossenbürg. Účastníkem transportu byl s největší pravděpodobností také francouzský surrealistický básník Robert Desnos, narozený 4. července 1900, který zemřel v Terezíně 8. června 1945 na tyfus a celkové vyčerpání.

Trasa, kterou se chystáte projít, začíná v Nové huti, kde byli vězni vyhnáni z vagonů, protože dál už trať byla rozbombardovaná, a končí v Lubenci, odkud transport poračoval dále do Terezína. Přiblížíte si atmosféru jara 1945 v českých zemích, jara utrpení, které často skončilo smrtí. Ve vší úctě k obětem, smrtí marnou a absurdní.

(Trasu připravil spisovatel a nakladatel Jiří Padevět)

Trasa je pro svou délku - téměř 70 km - náročná, absolvovat ji lze ve dvou dnech za cca 20 hodin. Začíná v podhůří Krušných hor, vede přes Karlovy Vary, okraj Slavskovského lesa, Teplické vrchnoviny a Doupovské hory do Lubence.