V noci na 24. duben 1948 panuje hluboká tma. Uprchlíci se svým průvodcem se od sebe nesmí vzdálit více než 10 kroků, aby se neztratili. Převaděč Stanislav Liška zastaví u závory a pronáší směrem k ostatním: „Jsme na místě, za závorou jsou již Bavory. Přeji hodně síly, zdraví a hodně štěstí.“ Žena…
„To bude můj nejhorší okamžik, až spatřím ty ubohé oběti, celou rodinu. Velmi těžko jsem vystupoval po schodech do prvého poschodí. Cítil jsem, že se chvěji na celém těle. Musel jsem býti celý bledý v obličeji, ale nic na plat. Přistoupím ku dveřím, za nimiž bylo slyšet hlasitý hovor, ba i smích.…
František Wiendl a jeho otec se po únoru 1948 zapojili do protikomunistického odboje. Od jara do podzimu 1949 také převáděli uprchlíky přes železnou oponu. Trasa, kterou Wiendl používal, vedla od Nýrska kolem vesnice Chudenín. Dalším orientačním bodem byl rozbitý křížek u lesa nad Chudenínem. Pok…
Po vzniku železné opony kolem Medvědí kaple procházela převáděčská stezka. Převody přes hranice se konaly jedině v noci, kdy se mohli uprchlíci skrýt ve stínu lesa nebo křoví a bylo menší nebezpečí, že je spatří pohraničníci. Utečenci přicházeli na nedalekou usedlost U Vítků, kde je Václav Touš n…
Opuštěný myslívský domek, který byl od hranic s Německem vzdálený sotva 500 metrů, se v rámci akce Kámen proměnil ve falešný bavorský celní úřad. Jeho proměnu a vybavení nábytkem dostal za úkol velitel stanice SNB Stanislav Liška. O jeho odvaze a nesouhlasu s takovou prací vypovídá poznámka v jeh…
Převáděči přes železnou oponu byli většinou lidé z pohraničí, kteří dobře znali okolí hranic. Výjimkou byl František Wiendl, který pocházel z Klatov a pohraniční lesy vůbec neznal. Na jaře 1949 byl jeho otec František Wiendl st. vězněn za protikomunistický odboj. Jeho pomoc hledal v Klatovech jak…
Irena Šimonová se 21. března 1949 pokusila přejít hranice a dostat se do západního Německa. Měla oprávněné obavy ze zatčení, a proto chtěla následovat svého přítele Františka Smrčka, který byl v té době už v emigraci. Smrček jí z Německa zajistil převaděče, aby jako devatenáctiletá nezkušená dívk…
Dalibor Plšek nastoupil v roce 1958 základní vojenskou službu. Ze svého rodiště ve Zlíně byl povolán k brigádě Pohraniční stráže Sušice. Před vlastní službou absolvoval náročný výcvik v Nýrsku. Vojáci běhali každé ráno desetikilometrové rozcvičky na nedaleký kopec Pajrek, chodili padesátikilometr…
Velké riziko pro převaděče představovali provokatéři Státní bezpečnosti. Agent provokatér takto přispěl k odhalení a zatčení převaděčské skupiny z Hluboké u Kdyně. Josef Mikoláš a jeho otec, obchodníci z Hluboké, se nezapojili do žádné velké převaděčské sítě, ale pomohli deseti svým známým a dopo…
Po únoru 1948 se na Toušovy začali obracet jejich známí, kteří měli v Československu po zavedení nového režimu potíže. Chtěli, aby je Václav Touš převedl do Německa. Ten využil výhodné polohy svého statku, který ležel na samotě v sousedství Jezvineckého lesa, jen asi deset kilometrů od státních h…
Byl 1. Máj. Ulicemi Všerub projížděly alegorické vozy odvážející lidi do Kdyně k oslavám. Veliteli stanice SNB Stanislavu Liškovi, ale lehko nebylo. Ještě než přišel to ráno na stanici, dozvěděl se, že rodina odborového rady ministerstva vnitra Oldřicha Maláče, kterou v noci musel odvést na fingo…
Ota Tulačka, otec Milady Pabiánové, vytvořil po komunistickém převratu významnou převaděčskou síť, díky níž přešli do zahraničí např. velitel 310. stíhací perutě RAF (Royal Air Force) plk. Alexander Hess, Ivana Tigridová či kancléř prezidenta Beneše Jaromír Smutný. Tulačka pracoval v Praze, kde d…
Cyklotrasa je středně náročná, dlouhá 47 km. Na kole se dá absolvovat za přibližně 5 hodin, pěšky ve dvou dnech. Začíná ve Kdyni před bývalým hotelem Modrá hvězda a pokračuje do hlavního dějiště Akce Kámen - příhraničních Všerub. Dále pak německým příhraničním územím zpět do Čech - Liščím údolím, přes Jezvinecký les do Nýrska.