Kněz z Vysočiny Josef Toufar patří mezi první oběti komunistické diktatury v našich zemích. Zemřel na následky brutálního mučení příslušníky Státní bezpečnosti 25. února 1950 v rámci vyšetřování kauzy nazvané číhošťský zázrak.
Toufarův život a působení jsou neodmyslitelně spojené s Vysočinou. Narodil se 14. července 1902 v Arnolci u Polné. Teprve ve svých šestadvaceti letech mohl jít studovat gymnázium. Po studiu bohosloví byl 29. června 1940 v Hradci Králové vysvěcen na kněze. V letech 1940 – 1948 působil jako kaplan a posléze jako farář v Zahrádce u Ledče n. Sáz. Po komunistickém puči 1948 byl na nátlak komunistického aparátu přeložen a sám žádá hradeckého biskupa Píchu o místo svého dalšího působení – Číhošť.
Dne 11. prosince 1949 se při jeho kázání v číhošťském kostele tajemně rozkýval a vychýlil oltářní křížek. O měsíc později, 28. ledna 1950 P. Toufar unesli příslušníci Státní bezpečností z číhošťské fary a na příkaz komunistických špiček včetně prezidenta Gottwalda jej bezmála měsíc brutálně vyslýchali a nutili k falešnému přiznání a zradě kněžského slibu. Na následky mučení 25. února 1950 umírá a je pod falešným jménem zakopán v hromadném hrobě v Praze-Ďáblicích.
V listopadu 2014 byly z ďáblického hrobu vyzvednuty jeho ostatky a v neděli 12. července 2015 byl Josef Toufar po 65 letech od své násilné smrti pohřben do země v hlavní lodi číhošťského kostela.
(Trasu vytvořil novinář, básník a spisovatel Miloš Doležal)
Trasa Životem P. Josefa Toufara vede z jeho prvního kněžského působiště v Zahrádce, částečně po bývalé - dnes zatopené - silnici, přes Ledeč nad Sázavou, ve kterém sídlil okresní komunistický aparát, který dvakrát mocensky zasáhl do Toufarova osudu, až do Číhoště, kde se farářův osud tragicky završil a kde je dnes také pohřben. Trasa je mírně náročná, měří 22 kilometrů a absolvovat se dá za pěšky za 7 hodin.