Zdeněk Křivka byl odsouzen za protikomunistickou odbojovou činnost na 18 let. Postupně prošel sedmi pracovními lágry na Jáchymovsku, včetně jednoho z nejhorších – Barbory. Byl zde vězněn dva a půl roku, počínaje listopadem 1952. Jeho noční můrou se stal bachař Kulhánek. „Lágr Barbora mi zůstal ne…
Skauta Kamila Růžičku v roce 1949 odsoudili "za letáky" na tři roky do jáchymovském uranovém lágru, kde mu přidělili číslo E 0951. Nikdy na něj nezapomene: „Na Eliáši I., který se nacházel ve výšce devět set metrů nad mořem, panovala tvrdá zima, taková, jaká bývá v Krušných horách. Bydleli jsme v…
Rudolf Duda jako člen adventistické církve odmítal v táboře Eliáš pracovat v sobotu, podle této církve je tento den považován za sváteční: „Ráno při apelu četli jména těch, kteří budou pracovat. Poslední jméno bylo moje! Tak jsem se nahlásil a řekl, že do práce nejdu. Otočil jsem se a běžel zpátk…
Milena Hypšová pracovala jako civilní zaměstnankyně v uranovém lágru na kontrole hlušiny. Mezi politickými vězni potkala svou celoživotní lásku. Měl elektrickou důlní svítilnu jako estébák. Podle toho se k němu zpočátku chovala – neuctivě a přezíravě: „A bylo to tak, že si o mně myslel něco nelic…
Po odsouzení za zločin velezrady a vyzvědačství na dvacet let byl František Zahrádka v listopadu roku 1951 při váze čtyřicet pět kilogramů uznán schopným práce v uranových dolech a přesunut z věznice na Borech do jáchymovského tábora Nikolaj. Pracoval jako pomocník lamače na šachtě Eduard. „Tam b…
Důl Eduard je vzdálen necelý kilometr od tábora Nikolaj. Civilisté a bachaři sem na směnu přijížděli autobusem nebo přicházeli brankou u lesa. Nemuseli tak obcházet oplocení až na lágr. Jiří Málek u bývalého parkoviště pro autobusy vzpomíná na svého spolužáka a komplice Zdeňka Otrubu, který využi…
V září roku 1951 politické vězeňkyně Irena Šimonová a její kamarádka Helena utekly. Využily toho, že je při práci v dole na cihlářskou hlínu nikdo nehlídá. Doufaly, že přes nedalekou hranici přejdou na Západ. Irena se cítila zoufalá a vyčerpaná, utíkala před nelidskými podmínkami komunistického ž…
Bratrství byl po Vykmanově druhý jáchymovský lágr, kde se Jan Haluza ocitl. Právě tady zažil týden krutých výslechů bez jakéhokoli jídla a pití. Přiznání ke špionáži z něj v tomto týdnu ani později vyšetřovatelé nedostali, nakazil se však tyfem. „Když mě táhl eskorťák na vyšetřování jáchymovské š…
Politický vězeň Karel Vavřínek si po odsouzení v létě 1949 odpykával trest ve slovenském Leopoldově. Začátkem roku 1950 byl převezen do Jáchymova, kde pracoval na dole Bratrství. Přidělili ho k zeměměřičskému oddělení vedenému ruským inženýrem Komarovem. Karel Vavřínek se časem naučil z jediné te…
Svoji kariéru u StB začal Vratislav Herold v roce 1953 v hornickém městečku Jáchymov, kde ke své nelibosti nastoupil k dozorcům vězeňského tábora Bratrství. Lágrů a vězňů tou dobou přibývalo, a tak si tam každý nováček u StB musel odbýt praxi: „No, to jsem protáhl hubu. O tom, že jsou tam koncent…
Jánovi Brichtovi komunistický režim nedovolil stať sa kňazom, svoj cieľ sa preto pokúsil dosiahnuť za hranicami Československa. Pokus o útek však jemu a ďalším študentom i kňazom zmarila v apríli 1951 rozvodnená Morava. Cestou od hraníc takmer celú skupinu utečencov chytili príslušníci Pohranične…
Jiří Rys Lukšíček byl odsouzen ve svých 21 letech k šesti letům odnětí svobody za velezradu. Dostal se na tábor Nikolaj, kde na šachtě Eduard pracoval jako dřevič. Pětadevadesát procent místních vězňů bylo odsouzeno z politických důvodů. „První, co se ptali: ,Za co seš?‘– ,Za velezradu.‘ – ,A za …
Jiří Lukšíček byl v roce 1954 odsouzen jako člen skautského odbojového hnutí na 6 let za vlastizradu. Trest si odpykával mimo jiné i v jáchymovském pracovním táboře Rovnost. Jedním z nejobávanějších místních dozorců byl bachař s přezdívkou Černá Máry. Lukšíček bydlel na „cimře“ s Požárem. „Požár,…
Konec roku 1949 prožil Ivan Kieslinger na marodce v jáchymovském pracovním táboře Rovnost. 18. prosince měl narozeniny J. V. Stalin a Ivan Kieslinger vzpomíná, že dozorci se rozhodli vězňům toto významné jubileum připomenout: „Na to konto udělali obrovskej filcuňk. Museli jsme nastoupit na chodbá…
Štěpána Vašíčka uvěznili roku 1950 za údajnou špionáž. Na Rovnosti strávil necelý rok. „Tehdy byl velitelem Paleček, vlastním jménem Albín Dvořák. Poprvé po třech letech jsem měl návštěvu, měla přijít matka s kmotrou. Než se tak stalo, mě a asi pět dalších Paleček vyvolal a řekl: ,Vy nemáte návšt…
Rovnost byla posledním lágrem v řadě těch, v nichž si Jan Haluza „kroutil“ trest. Fáral zde v dole. „Vozík, hunt, na kterém se vozila uranová ruda, jsem musel vytáhnout třeba tři čtyři kilometry do kopečka až k čelbě, kde se střílelo. Tam se vozík naložil a my jsme ho sváželi dolů. To bylo tzv. o…
V květnu 1952 nastoupil Miroslav Hampl jako dělník do dolu Svornost v Jáchymově. Bylo mu devatenáct let a po krátkém kurzu začal dělat kolektora. Zaměřoval aktivní rudu a určoval její těžbu. Předem byl upozorněn, že bude pracovat s těžkými zločinci. Postupem času pochopil, že tomu tak není. „Po k…
Bývalí političtí vězni přejmenovali zdejší prostor na Jáchymovské peklo. Uranové doly v okolí krušnohorského městečka sloužily jako pracovní tábory, do kterých komunisté po puči v únoru 1948 deportovali politické vězně.
Dobou největšího vzmachu a zároveň největšího teroru jsou roky 1949 - 1954. Nahnáno sem bylo kolem čtrnácti tisíc odsouzených. Ubytováni byli v provizorních barácích, pracovali v drsných, vyčerpávajících a zdraví ohrožujících podmínkách, byli ponižováni a mučeni. Komunističní bachaři hrubě porušovali dokonce i tehdejší zákony. Dosvědčeny jsou případy, kdy až několik měsíců svévolně drželi vězně v trestních "bunkrech" v otřesných životních podmínkách, odkud se trestanci vraceli s trvalými zdravotními následky a někteří z nich tam i zemřeli. Je doloženo až padesátihodinové takřka nepřetržité stání vězňů na mraze na táboře Rovnost v březnu 1953, bití, či zastřelení vězně za nejasných okolností.
Příslušníci ostrahy využívali tajných spolupracovníků k inscenování demonstrativních zákroků při pokusech o útěk, využívali i kriminálních vězňů k šikanování a fyzickému napadání vězňů politických. O útěk se pokusilo minimálně 584 vězňů, 31 z nich při tom komunisté zastřelili, 229 vězňů zemřelo při pracovních úrazech. Do toho nejsou započteni ti, kteří zemřeli na nemoci v důsledku ozáření či podmínek v lágrech.
Na začátku 60. let byly doly s ústupem těžby uranové doly postupně zavírány a likvidovány. Dnes již po nich - kromě vzpomínek bývalých vězňů - téměř nic nezbylo. Na dole Svornost zůstal ve stráni jen náznak terasy a zbytek základů. Na dole Rovnost zbyl pouze tzv. Palečkův hrad a z bývalého tábora Bratrství pouze železobetonová konstrukce sprch.
Trasa Jáchymovské lágry měří 19,5 km a dá absolvovat za přibližně 7 hodin. Zčásti se kryje s naučnou stezkou Jáchymovské peklo. Terén je středně náročný, výlet je vhodný i pro rodiny se staršími dětmi. Lze ji zpestřit návštěvou expozice ve štole č.1, jejíž ražba proběhla v rámci průzkumných prací v letech 1952 - 53. Štola je dlouhá 230 m a je v ní nainstalována malá výstava důlní techniky. Dalšími zajímavostmi jsou Hornické muzeum v Jáchymově a výstup na věž Šlikovka. Trasa začíná na autobusové zastávce Jáchymov lázně a končí na autobusové zastávce na náměstí před radnicí.