Prlov
a village partially burnt down during WW2 · Prlov, Czech Republic
  • Příběh
  • Místo

Bible je má zbraň

Dostupné v: English | Česky

Ačkoli tragické události, které se v Prlově odehrály 23. dubna 1945, pamětník Stanislav Chromčák sám neprožil, úzce se dotkly rodiny jeho manželky Ludmily. Ta byla v době vypálení obce na návštěvě u rodičů. Během výslechu nacisté zatkli jejího bratra, tehdy dvaadvacetiletého Antonína Húště: „Když vyháněli vojáci z chalup dospělé muže, ptal se ho voják, zda má zbraň. Švagr vytáhl z kapsy Bibli a prohlásil: ,Toto je má zbraň.‘ Voják ovšem odpověděl: ,Ke zdi.‘“ Antonína zatkli a čekal spolu s dalšími na popravu. Jeho švagr Stanislav Chromčák vysvětluje: „Dodnes nevíme, jak a proč se to stalo, ale ještě než muže odvedli, přišel jakýsi německý voják, vyvolal švagrovo jméno, dodal, že u partyzánů nebyl a poslal ho domů.“ V Prlově a blízkých obcích Pozděchově a Bratřejově na sklonku války nacisté mimořádně krutým způsobem zavraždili 23 osob podezřelých z pomoci partyzánům.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Stanislav Chromčák

Stanislav Chromčák

Narodil se 3. ledna 1932 v Ostravě-Hrabůvce. Rodina pocházela z Valašské Polanky, kde je na památníku padlým v první světové válce uvedeno i jméno pamětníkova děda Jana Chromčáka. Škola, kterou Stanislav Chromčák navštěvoval, byla po vánoční besídce roku 1944 kvůli častým náletům uzavřena. Od ledna následujícího roku si Stanislav vedl deník, v němž zaznamenával i pravidelné nálety. Popsal ústup německých vojsk a osvobození Hrabůvky Rudou armádou 1. května 1945. Později pamětník vystudoval Masarykovu rolnickou školu v Opavě, oženil se s Ludmilou Húšťovou a odstěhoval se do jejího rodného Prlova. Dramatické události v této obci za druhé světové války, pomoc partyzánskému hnutí a následný teror vystřídaly po roce 1948 represe místních svobodně smýšlejících zemědělců, mezi nimiž měl Stanislav Chromčák řadu přátel. On sám pracoval jako výpravčí vlaků a dispečer. Nikdy nevstoupil do komunistické strany a režim mu jako hluboce věřícímu křesťanovi bránil v kariérním postupu. K jeho nejsilnějším vzpomínkám na práci výpravčího ve Valašské Polance patří bezpečnostní opatření při průjezdu vlaku s tehdejším šéfem sovětských komunistů Nikitou Sergejevičem Chruščovem. Plánovaná zastávka v Horní Lidči se změnila v nechtěnou komedii s nepodařenou soudružskou zdravicí, protože strojvůdce soupravu nedobrzdil a o několik desítek metrů minul slavnostní pódium v Horní Lidči. V roce 1968 dostal Stanislav Chromčák ve službě anonymní zprávu o sabotáži na ložisku speciálního cisternového vlaku, který vezl pohonné hmoty pro okupační síly vojsk zemí Varšavské smlouvy a měl v jeho stanici vykolejit.

Prlov

Dostupné v: English | Česky

In the early 1940s, Prlov became the base of operations of band of partisans who gradually got in touch with paratroopers sent from the Soviet Union and with partisan groups retreating from Slovakia after the failed Slovak National Revolt. This lively communication between the Prlov villagers and partisans did not escape the notice of the Gestapo and its informants. When the villagers awoke in the morning of 23 April 1945, Prlov was already surrounded. After several fruitless interrogations, the Gestapo began setting fire to houses, and even forced their captives into some of them. The massacre cost 23 of the locals their lives.

Prlov

Na tomto místě

... a děťátko hodili babičce

... a děťátko hodili babičce

Božena Kršáková, rozená Vař…
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo