Setkání na Borůvkové hoře

Po krkonošských schůzkách v roce 1978 českoslovenští a polští disidenti se řadu let podobným způsobem na zelené hranici nescházeli. Poláky k tomu donutilo vyhlášení výjimečného stavu generálem Wojciechem Jaruzelským, Čechy a Slováky pak represe tajné policie, která se v rozsáhlé akci „Sever“ snažila jejich kontakty s polskými disidenty minimalizovat. Cestovní ruch mezi oběma státy byl navíc výrazně redukován.

První schůzka tváří opozičních hnutí se uskutečnila až po více než devíti letech, 15. srpna 1987 v Jeseníkách. Na setkání na Borůvkové Hoře vzpomínal olomoucký disident Rudolf Bereza, který přijel spolu se svým kolegou Tomášem Hradilkem autem na nádraží v Javorníku. Tady už čekali Václav Havel, Petr Uhl, Jiří Dienstbier, Rudolf Battěk, Anna Šabatová a další přátelé, aby se společně  vydali vzhůru na Borůvkovou horu. „Bál jsem se pronásledování příslušníky Veřejné bezpečnosti, a tak jsem si nevzal ani bundu, protože byla barevná, ani nic na pití, aby to necinkalo,“ vypráví Rudolf Bereza. Když ale dorazil se zpožděním nahoru, přivítal ho tu Jacek Kuroň a Anna Šabatová. „Jacek Kuroň držel v ruce flašku a řval: ,Nazdár, Rudolfe!‘ Říkám: ,Vy tady řvete jako na fotbale.‘ A on na to: ,Neboj, tady se nehlídá sto kilometrů ’. Měli to skvěle zorganizované,“ směje se Bereza. 

Schůzky se zúčastnili také mladí lidé, kteří navázali společné kontakty teprve v polovině osmdesátých let: Mirosław Jasiński, Petr Pospíchal, Zbigniew Janas a Zbigniew Bujak. Po několikahodinové diskusi podepsali účastníci Komuniké ze setkání na polsko–československých hranicích, kde popsali svou představu o dalším vývoji sovětského bloku. Formulovali také několik společných požadavku: zkrácení vojenské služby a snížení vysokého stavu konvenčních armád ve východních Evropě, zrušení byrokratických překážek bránících volnému cestování mezi zeměmi sovětského bloku a účinné řešení ekologických otázek. Dokument zveřejnili až 21. srpna 1987, ve výroční den srpnové okupace Československa. V dobové zprávě StB bylo příznačně uvedeno, že zveřejnění prohlášení je podle pokynu Petra Uhla „embargováno“ pro západní sdělovací prostředky „do 21. 8. 1987 do 18.00 hod.“