Barbora, dříve Vršek
trestně pracovní tábor · Vršek, 362 51 Jáchymov, Česká republika
  • Příběh
  • Místo
  • Kvíz

Pohyb je základní zákon stvoření

Dostupné v: English | Česky

Zdeněk Křivka byl odsouzen za protikomunistickou odbojovou činnost na 18 let. Postupně prošel sedmi pracovními lágry na Jáchymovsku, včetně jednoho z nejhorších – Barbory. Byl zde vězněn dva a půl roku, počínaje listopadem 1952. Jeho noční můrou se stal bachař Kulhánek. „Lágr Barbora mi zůstal nejvíce v paměti kvůli Kulhánkovi. Nedával jsem si pozor na pusu, což se mu doneslo. Jednou na odpolední směně si pro mě přišli fárači, že mám jít s nimi. Došlo mi, že jde o něco nedobrého. Odvedli mě na lágr na velitelský barák. Svlíkli mě donaha a nechali mě tam hodinu stát na chodbě. Byly tam tak tři až čtyři stupně. Nakonec vystrčil z jedněch dveří hlavu Kulhánek, abych se oblíkl a šel k němu. Zpočátku jsem to schytal jen slovně, ale za chvíli mě poslal se převléct z pracovních hadrů. Už jsem věděl, že jdu do korekce.“ Kvůli Kulhánkovi skončil Křivka v korekci mnohokrát, v horských podmínkách a velkých mrazech to znamenalo přímé ohrožení života. Korekci tvořila betonová stavba se třemi kójemi, v nichž byla zavěšena dřevěná lůžka bez matrací. „Už jsem tam několikrát byl, a protože jsem věděl, že tam bude zima, vzal jsem si ručník, což bylo samozřejmě zakázaný. Jak mě Kulhánek zavolal a uviděl ručník, zařval jak býk, chytil ručník a začal mě tahat po světnici. Nakonec mi mlátil hlavou do zdi. Pak mě strčili do díry, kde jsem byl asi týden. Venku bylo tak minus dvacet pět až minus třicet stupňů. V korekci se samozřejmě netopilo. Okýnkem pod stropem tam padal sníh. To už je na hraně přežívání. Musíte dělat všechno, abyste se nějak hýbal. Pohyb je základní zákon stvoření.“

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Zdeněk Křivka

Zdeněk Křivka

Zdeněk Křivka se narodil v roce 1927 ve Spišské Nové Vsi českým rodičům. Po vyhlášení samostatnosti Slovenska v roce 1939 rodina odešla do Brna. Během druhé světové války byl Křivka totálně nasazen v protektorátu. Po únorovém převratu roku 1948 se zapojil do protikomunistické odbojové skupiny, kterou vedl jeho strýc Petr Křivka. Skupinu však prozradil nasazený agent a v srpnu 1949 byla rozprášena. Po téměř ročním vyšetřování byl Zdeněk Křivka odsouzen na 18 let. Postupně prošel sedmi pracovními lágry na Jáchymovsku, včetně jednoho z nejhorších – Barbory, a věznicí Leopoldov. Propuštění na amnestii se dočkal v táboře Rovnost 10. května 1960. Na svobodě se Křivka živil osm let jako čerpač vody, poté pracoval jako skladník na dráze.

Barbora, dříve Vršek

Dostupné v: English | Česky

V okolí města Jáchymova bylo postupně vybudováno větší množství pracovních táborů pro tzv. převýchovu potrestaných osob. Barbora patřila k větším pracovním táborům v této oblasti a vládly v ní drsné klimatické podmínky. Podle vzpomínek vězňů zde čtyři měsíce v roce ležel sníh a po zbytek roku bylo chladno. Vanul zde studený, v zimě ledový vítr. Pro tyto drsné klimatické podmínky a krutost dozorců patřil tento pracovní tábor k nejhorším. Šachta Barbora, kde vězni pracovali, si vybrala řadu obětí. Odborníci tvrdí, že to bylo v důsledku těžby za nevhodných geologických podmínek v této oblasti.

Barbora, dříve Vršek

Na tomto místě

Pohyb je základní zákon stvoření

Pohyb je základní zákon stvoření

Zdeněk Křivka
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo