Tři dny jsme v kopřivách čekali na bouřku

Robert Ospald a Zdenek Pohl se během útěku do Rakouska dostali podél sloupů vysokého napětí až do blízkosti obce Dyjákovičky. „Tam bylo pole řepy a uprostřed něj obrovský sloup napětí, kde jsme se schovali. Asi nás viděli, protože jakmile jsme se schovali, ještě jsme se ani neuložili ke spánku a dvakrát přeletělo takový letadýlko.“ Muži zalehli do křoví a snažili se maskovat vším, co měli po ruce. "Měl jsem maskovací celtu, pod tu jsme se schovali. Bylo to tam hrozně zarostlý - kopřivy, šípky. Přečkali jsme a nevěděli, že je po nás vyhlášený pátrání. To pak odvolali, když nic nenašli. Na hranici byl, samozřejmě, o to tvrdší zátah." Z tohoto úkrytu se pak muži přesunuli ještě o něco dál, ke sloupu, který byl asi sto metrů od železné opony. "A těch sedmdesát metrů od hranic, tam jsme zůstali a trčeli jsme tam tři dny, dokud nepřišla bouřka. Protože bez bouřky by to bylo naprosto nemožné. Tam byli psi, vše bylo absolutně hlídaný."