Skautská vězeňská univerzita

Dostupné v: English | Česky

Jiří Rys Lukšíček byl odsouzen ve svých 21 letech k šesti letům odnětí svobody za velezradu. Dostal se na tábor Nikolaj, kde na šachtě Eduard pracoval jako dřevič. Pětadevadesát procent místních vězňů bylo odsouzeno z politických důvodů. „První, co se ptali: ,Za co seš?‘– ,Za velezradu.‘ – ,A za co?‘ – ,Ále, skaut.‘ – ,Taky skaut!‘“ Není divu, že se vězni cítili jako mezi svými. „Probíhala tam jakási univerzita. Učili jsme se německy. Sehnat v tý době učebnici němčiny nebyla žádná legrace. Než nám zase všechno vykradli, samozřejmě. Skautování na Nikolaji spočívalo ve vzájemném doplňování znalostí. A já si myslím, že skauting je o poznávání, nejen o výuce, jak se dělaj uzle. Skauting je taky o tom, jak si vytvořit vztah a umět ho udržet v podmínkách, které nejsou zrovna příznivé.“

Galerie (4)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Jáchymovské lágry

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

Jiří Rys Lukšíček

Jiří Rys Lukšíček se narodil v roce 1933 v Praze. Od roku 1945 byl členem Junáka, nejprve ve stém, později ve 145. oddíle. Po zrušení Junáka v roce 1949 se zapojil do skautské odbojové skupiny (distribuce protirežimních letáků, záškodnické akce). Vlastnili 17 pistolí, nikdy je však nepoužili. V roce 1953 byl poprvé zatčen, dostal jeden rok, propuštěn byl po dvou měsících na amnestii. V roce 1954 byl Lukšíček znovu zatčen a vzhledem k objevení úkrytu zbraní skupiny odsouzen za vlastizradu na šest let. Trest si odpykal v jáchymovských lágrech (Nikolaj, Rovnost). Po propuštění na svobodu v roce 1960 pracoval jako dělník ČKD, dostudoval průmyslovou školu. V roce 1968 znovu založil 233. oddíl při 34. skautském středisku Ostříž a vedl ho až do opětovného zákazu Junáka v roce 1970. Po listopadu 1989 středisko opět obnovil a dodnes se aktivně účastní skautského života.

Další informace

Jáchymov, tábor Nikolaj

Dostupné v: English | Česky

Tábor proslul zejména nelidským týráním vězněných. Vznikl z tábora nucených prací založeného v roce 1950 a patřil na Jáchymovsku k největším - k 1. září 1952 zde bylo umístěno 907 vezňů. Přibližně 800 metrů od tábora se nacházela šachta Eduard, kam byli vězni přepravováni tzv. jáchymovským autobusem – svázáni ve skupině ocelovým lankem. Režim v táboře byl jedním z nejhorších. Krutý Místní velitel Schamberger si vybral desítku trestanců a vytvořil z ní komando, které pod vedením konfidenta gestapa Břetislava Jeníčka tyranizovalo ostatní vězně. Do roku 1955 zde byli umístěni také němečtí trestanci. Tábor byl v roce 1958 zlikvidován. Na místě původního tábora Nikolaj s krycím označením A dnes může návštěvník Jáchymovska spatřit pouze obvodové zdivo některých budov. Pamětníci poznávají místa, kde stávaly bývalé koupelny, jiní například tzv. apelplac, kde se museli seřadit k nástupu a čekat, než budou spočítáni.

Na tomto místě

Na všetkých táboroch bol strašný hlad

Ján Brichta

Skautská vězeňská univerzita

Jiří Rys Lukšíček