Svietil som a oni zoskakovali

Dostupné v: English | Česky | Slovensky

Po vypuknutí Slovenského národného povstania bol Ján Bugel pridelený na vojenské letisko Tri Duby pri Zvolene. Spával v tej dobe len pár hodín cez deň, v noci postával s baterkou u pristávacej plochy a blikal na lietadlá. Na pomoc Slovenskému národnému povstaniu z nich vyskakovali desiatky parašutistov zo ZSSR. „Povedali nám, že nesmieme svietiť, že až keď budeme počuť za nami zvuk lietadla. Tak som svietil a oni zoskakovali. Občas niektorí skončili na strome, tak sme ich skladali dole.“

Galerie (4)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Slovenské národní povstání a partyzánský odboj I.

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

Ján Bugel

Ján Bugel sa narodil 23. augusta 1923 v Kalništi na Slovensku. V roku 1943 dostal povolávací rozkaz a nastúpil na povinnú vojnu do slovenskej armády. Vo Zvolene slúžil ako spojka útvaru a ako „pucflek“ najprv veliteľovi divízie, neskôr nemeckému vojenskému dozoru. Behom Slovenského národného povstania v lete roku 1944 pôsobil krátko na letisku Tri Duby a vo zvolenských kasárňach u tylovej služby v sklade, z ktorého vydával civilistom výzbroj a výstroj. Zúčastnil sa napríklad bitky o Strečno. Na konci vojny sa pripojil k postupujúcej československej armáde pod velením plk. Svobodu, po zranení u Liptovského Mikuláša pôsobil u poľnej polície, kde mal za úlohu „čistiť“ zákopy a zadržiavať utekajúcich Nemcov. Bol veliteľom časti zberného tábora pre Nemcov Jihlave. Po vojne pracoval v pražskej Tatrovke ako robotník, vstúpil do sociálnej demokracie. V šesťdesiatych rokoch sa stal vojakom z povolania, pracoval v Pardubiciach na letisku ako veliteľ mobilizačného skladu. Zomrel v roku 2011.

Sliač, letiště, Slovenská republika

Dostupné v: English | Česky | Slovensky

Historie letiště sahá do roku 1936, kdy zde byla založena letecká škola a vybudován první hangár. Letiště sehrálo důležitou roli během Slovenského národního povstání v roce 1944. Již před jeho vypuknutím se v uzavřených hangárech opravovaly vyřazené stroje a připravovaly se na bojové využití. V době povstání byl velitelem letiště kpt. Belo Kubica. Od 25. 9. do 16. 10. probíhala na letišti přeprava 2. paradesantní brigády ze Sovětského svazu, celkem bylo přepraveno 1739 osob a 248 tun zbraní. Přistávala tu i anglická a americká letadla s materiální pomocí. Letiště bylo několikrát bombardováno. V roce 1968 převzala správu nad vojenskou částí letiště sovětská armáda, která jej využívala až do převratu v roce 1989.

Na tomto místě