Nové město
Liberecký nakladatel Roman Karpaš vzpomíná na hřiště svého dětství v prostoru současného Sokolovského náměstí. Popisuje prolézání tajuplných Valdštejnských domků ve Větrné uličce. Soubor nejstarších dochovaných staveb v Liberci byl částečně poničen kvůli zanedbání této křehké památky. Zbylé domky již nemohou být starobylým světem v novém městě, jsou nyní jen ohraničeným torzem. Na tomto a dalších příkladech upozorňuje pan Karpaš na macešskost, s jakou se Liberec tradičně chová ke svým budovám, místům a především atmosférám. Město se odnepaměti ledabyle vzdávalo nabytých hodnot a někam se řítilo, což ale v jeho případě není příběh se začátkem a koncem, ale specifický neustále pulzující stav. Příběh je součástí projektu Živá paměť Liberec Reichenberg, www.zivapamet-liberec.cz
Hodnocení
Hodnotilo 0 lidí
Trasy
Komentáře
Žádné komentáře k příběhu.