Přátelská výpomoc

František Šedivý na podzim roku 1948 a na jaře 1949 dvakrát pomohl převést utečence do Bavorska. Z bezpečnostních důvodů neznal jejich jména a oni neznali jeho. Nejdříve převedl staršího muže, zřejmě armádního důstojníka, a jeho ženu. Druhý přechod byl daleko složitější. Tentokrát s ním šla mladá žena, snad vdova po důstojníkovi z rozvědky, a její dvě malé děti. „Jedno dítě nesla ona, jedno já. Cesta trvala skoro pět hodin a já musel totéž ujít ještě zpátky, než se rozední, a nenápadně přijet domů.“ František Šedivý Šumavu znal jen z několika předchozích výletů z léta 1948. Vycházel ze silnice od Srní, poté úbočím svahu Poledníku. Sám hranice nikdy nepřekročil, převáděné osoby pouze dovedl na dohled k hraničním kamenům. Tyto dva přechody hranic nepovažuje za důležitou epizodu svého života, jen jakousi přátelskou výpomoc. Důležitější byla jeho jiná odbojová činnost, za kterou byl i odsouzen. O převádění se StB nikdy nedozvěděla.