„Pánové, nestřílejte!” zvolal odbojář
Za druhé světové války nastoupil Jan Zelenka-Hajský jako řídící učitel do školy v Praze-Vršovicích. Stal se členem protinacistické odbojové skupiny Říjen, jež byla součástí organizace Jindra. Parašutistům z Anglie, kteří připravovali atentát na Reinharda Heydricha, poskytl kromě úkrytu i zásadní informace o jeho zvycích – kdy, kudy a kam jezdí. Tyto vědomosti získával od svého bývalého žáka Františka Šafaříka, který pracoval na Pražském hradě. Bez pomoci Zelenky-Hajského by se atentátníci Jozef Gabčík a Jan Kubiš neobešli. Gestapo si pro Zelenku-Hajského přišlo den před útokem na kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde se parašutisté po atentátu ukrývali. Když Němci vyrazili dveře Zelenkova bytu, zamkl se před nimi v koupelně. Gestapo spustilo palbu do dveří a on zatím skousl ampuli s jedem. Když vyšel ven, padl před gestapáky mrtev k zemi. Němci zuřili, měli ho za každou cenu dostat živého. Od vyslýchaného parašutisty Karla Čurdy věděli, že právě Zelenka-Hajský připravoval vše nutné pro atentát i následný úkryt, že znal snad všechny, kteří parašutistům pomáhali. Syn Zelenky-Hajského Milíč byl ten den ve škole. Když se vracel domů, byl varován a večer se podobně jako jeho otec otrávil v Krčském lese. Manželka Zelenky-Hajského Františka dostala záchvat, byla v traumatickém šoku, zmatená. Gestapo z ní nic nedostalo. Pravděpodobně poslední slova Jana Zelenky-Hajského byla „Pánové, nestřílejte! Vycházím ven. Jsem neozbrojen.“
Hodnocení
Hodnotilo 0 lidí
Trasy
Komentáře
Žádné komentáře k příběhu.