Jan Zelenka-Hajský

Narodil se 3. března 1895 v Kamenném Újezdě u Českých Budějovic do rodiny řídícího učitele. Po studiích se přestěhoval do Prahy-Liboce, kde vyučoval na obecné škole. Cvičil v místním Sokole a hrál fotbal za Hvězdu Liboc. Na plese v libockém Lidovém domě se seznámil s Františkou Hoffmannovou, s níž se v říjnu 1922 oženil. V srpnu následujícího roku se manželům Zelenkovým narodil syn Jan Radovan Milíč. Od roku 1925 Jan Zelenka působil v severních Čechách - nejdříve učil v pohraniční škole v Brandově na Mostecku a po dostavbě české školy v Dolním Háji u Duchcova se v dubnu 1927 i s rodinou přestěhoval do této osady. Záhy se tam stal členem osadní rady a v první polovině 30. let i starostou sokolské župy Krušnohorské-Kukaňovy. Po Mnichovu se Zelenkovi odstěhovali ze sudetského pohraničí zpátky do Prahy. Od října bydleli na ubytovně ve Všehrdově ulici a 9. ledna 1939 se nastěhovali do žižkovského bytu v Biskupcově ulici. V roce 1941 patřil Jan Zelenka k zakládajícím členům odbojové skupiny Jindra, která byla součástí Obce sokolské v odboji (OSVO). Když byl 8. října 1941, krátce po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora, Sokol rozpuštěn, začali jeho členové, kteří unikli pozornosti gestapa, budovat ilegální údernou skupinu Říjen. Zelenka používal krycí jméno Hajský podle obce, kde dříve žil. Úzce spolupracoval s parašutisty, kteří provedli atentát na Reinharda Heydricha, a kromě jiného se podílel na vyhledávání úkrytů pro ně. Byl však prozrazen a 17. června 1942 se při pokusu gestapa jej zatknout ve svém pražském bytě otrávil. Týž den se otrávil i jeho syn a jeho manželka byla popravena 24. října 1942 v Mauthausenu.

• Příběhy 20. století