Setkání s banderovci
Po obsazení Ukrajiny Rudou armádou v roce 1944 byli místní obyvatelé často proti své vůli nuceni vstoupit do sovětské armády. Aby unikla této povinnosti, schovávala se volyňská Češka Olga Lugertová u své tety v Dermáni. Olga vzpomíná, jak se se svou sestřenicí šly jednou projít okolo Dermáně: „Procházka se nám moc nevyplatila, protože jsme hned za Dermání narazily na banderovce na koních, tak jsme raději rychle utíkaly domů.“ Teta Olgy byla ale s banderovci zadobře a občas jim uvařila, takže se jich nebála a vzala Olgu na návštěvu přímo do jejich úkrytu. „Měli na Uršovce za Dermání zbudovaný zákop a pustili nás i dovnitř, do jejich bunkru. Tam měli všechno možný, od zbraní přes spoustu jídla a mnoho dalších věcí, které si nakradli. Báli jsme se jich, ale věřila jsem, že když s námi jde teta, nic se nám nestane.“ Banderovci jim skutečně neublížili, ale Olga Lugertová nakonec neunikla sovětským vojákům a v červenci roku 1944 byla odvedena k jednotkám Rudé armády do nedalekého Rovna.
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Organizace ukrajinských nacionalistů
Nacionalistické politické hnutí s názvem Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) vzniklo ve 20. letech 20. století. Hlásalo ideu samostatné Ukrajiny, nezávislé na Polsku a SSSR. Jednotky OUN využily oslabení Rudé armády po přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem v červnu 1941 a po ozbrojeném střetu obsadily Lvov a vyhlásily samostatnou Ukrajinu. V rámci této změny však došlo k masakru, při kterém bylo zavražděno přes osm tisíc místních obyvatel – Rusů, Poláků, Židů a ukrajinských komunistů včetně žen a dětí. Násilí se nevyhnulo ani volyňským Čechům, kteří byli na Ukrajině jednou z národnostních menšin. V reakci na vyhlášení ukrajinské samostatnosti dal Adolf Hitler zastřelit několik členů ukrajinské vlády a zbývající členové (vč. Stepana Bandery – velitele radikální frakce OUN) byli internováni v koncentračním táboře Sachsenhausen. Vojenské uskupení OUN bylo rozpuštěno a někteří jeho členové se dokonce připojili k německé okupační moci a doufali, že Hitler Ukrajinu uzná jako suverénní stát. Po prohrané bitvě u Stalingradu dal Adolf Hitler souhlas s vytvořením jednotek Waffen-SS z ukrajinských dobrovolníků. V té době však již bylo představitelům OUN jasné, že Německo jim s vytvořením samostatného ukrajinského státu nepomůže, a tak se začali spoléhat sami na sebe. Na přelomu let 1942 a 1943 byly bývalé jednotky OUN reorganizovány na Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA), která působila především v oblastech Volyně a Haliče. V roce 1944 měla 35 tisíc členů. Po 2. světové válce působila UPA i nadále proti polské i sovětské moci a byla postupně likvidována Rudou armádou, milicí i jednotkami NKVD. V roce 1947 se některé jednotky pokusily probojovat přes území Československa do Rakouska a západního Německa. Při tomto zoufalém pokusu byly jednotky UPA v rámci akce Visla postupně zlikvidovány v jihovýchodní části Polska a na Slovensku československými ozbrojenými složkami. Předpokládá se, že poslední jednotky UPA na území SSSR byly rozvráceny až v roce 1956. Stepan Bandera byl 15. října 1959 zavražděn v Mnichově agentem KGB.
