Drzý výstup
Ve dnech devátého až jedenáctého října 1950 proběhl ve Smetanově domě v Litomyšli vykonstruovaný soudní proces s pětadvacetičlennou skupinou. Mezi obviněnými bylo několik studentů a také tehdy osmnáctiletý Jiří Kopřiva, který vzpomíná na své vystupování u soudu: „Prokurátorem byl doktor Barbaš, tehdy už starší pán. Prokurátorkou byla známá paní Brožová, dneska Polednová. Tenkrát docela fešná kočka. Myslím, že řečma prokurátora se tehdy nikdo moc nezabýval. Každý se spíše zaobíral vlastními myšlenkami: Co budu mluvit? Co se mě budou ptát? Co mám přiznat? Co mám zapřít? Vybavuji si, když se mě zřejmě předseda soudu zeptal: ‚Váš otec byl v koncentráku?‘ Já jsem říkal: ‚Ano.‘ – ‚Co na to říká, že vás dneska soudíme?‘ Já jsem říkal: ‚Asi se hodně stydí za republiku, která mu zavírá syna.‘ Načež prokurátor vyskočil a říká: ‚Váš otec je přítomen, tak se můžeme zeptat.‘ Já jsem říkal: ‚Pane prokurátore, můj otec s tímto procesem nemá co dělat. Pokud bude mluvit otec, odmítám výpověď a už ode mne neuslyšíte slovo.‘ Když rodiče po roce žádali o propuštění, tak krajský prokurátor odpověděl, že jsem neprojevil známky polepšení a že jsem vystupoval drze a provokativně před soudem, a tudíž není důvod k propuštění.“ Jiří Kopřiva byl odsouzen za velezradu ke dvěma letům odnětí svobody.
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Jiří Kopřiva
Jiří Kopřiva se jako sextán Státního reálného gymnázia v Litomyšli účastnil studentského bojkotu generální stávky odborů 24. února 1948. V průběhu let 1948 a 1949 se scházel se svým protikomunisticky smýšlejícím kamarádem a synem zemědělce Miroslavem Matějkou v restauraci Na Hrádku, kde diskutovali o možnostech odporu proti režimu. Na jaře roku 1949 se naskytla příležitost, když jejich spolužák z gymnázia Míla Kohout sepsal leták nazvaný Kolegové a kolegyně, ve kterém protestoval proti politice Československého svazu mládeže a nátlaku, který svaz vykonával na skautskou organizaci Junák. Kopřiva se k iniciativě připojil a zúčastnil se několika schůzek. Studentská skupina nazvaná Hvězda byla ovšem záhy rozbita, stalo se tak po jednom nesouvisejícím incidentu v červnu roku 1949, kdy dva studenti průmyslové školy roztrhali na gymnáziu podobizny dělnického prezidenta Gottwalda a sovětského vůdce J. V. Stalina. Rozeběhlo se vyšetřování, v jehož průběhu bylo zjištěno, že se mezi studenty šíří iniciativa zaměřená proti ČSM. Autor letáku Kolegové a kolegyně byl zatčen a vyšetřován. Pro jeho přátele si StB potom chodila v průběhu roku 1949 a výslechy pokračovaly i přes jaro a léto 1950. Jiří Kopřiva, jehož schůzky s Miroslavem Matějkou a obsah jejich diskusí prozradil jejich společný kamarád, byl prozatím vyšetřován na svobodě. V pozadí se StB mezitím podařilo zkonstruovat mimořádně složitý politický proces, do jehož čela byl zařazen rektor piaristické koleje v Litomyšli a gymnaziální profesor František Ambrož Stříteský. Ve dnech 9. až 11. října 1950 v něm bylo dvacet pět lidí (z toho devět gymnaziálních studentů) odsouzeno k mnohaletým trestům odnětí svobody. Jiří Kopřiva byl odsouzen za velezradu na dva roky odnětí svobody, které si odpykal v Ústavu pro mladistvé v Zámrsku.
