Manifest Českých dětí
Manifest Českých dětí sepsal Petr Placák v restauraci U Zpěváčků na jaře roku 1988. „Chtěl jsem proklamovat něco, co bude těm komunistům nejcizejší a nejnepochopitelnější. Takže jsme požadovali obnovení českého království. Přitom šlo o věc, která tady na rozdíl od vládnoucích komunistů byla tradiční. Taky jsme se chtěli nějak odlišit od té starší disidentské generace, jejichž ideová východiska jsme chápali, ale nebylo nám to moc blízké.“
První, kdo se hned na místě pod Petra na manifest podepsal, byl spisovatel Jáchym Topol. „Kromě klasických požadavků, jako třeba vrácení rozkradeného majetku a obnovení církevních řádů, byl manifest dost ekologicky zaměřen. Připadalo nám, že bolševici nejen s lidma, ale i s krajinou zachází neuvěřitelným, raubířským způsobem. Tak to byl takový výkřik proti tomu.“
Sdružení Českých dětí se pak zaměřilo především na letáky, veřejné uliční akce a protesty. První velkou demonstraci pomocí letáků svolali na 21. srpna 1988.
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Petr Placák
Petr Placák (syn mluvčího Charty 77 Bedřicha Placáka) patřil k nejmladší generaci antikomunistické opozice. Na konci 80. let byl jedním z organizátorů protirežimních veřejných akcí. V letech 1982–1986 hrál na klarinet ve skupině The Plastic People of the Universe. Za soustavné šikany Státní bezpečnosti pracoval v dělnických povoláních, publikoval v samizdatu. V květnu 1988 stál u zrodu nezávislé iniciativy České děti a sepsal její monarchistický manifest. Požadavek na obnovení monarchie v době „perestrojky“ náležitě šokoval tehdejší mocenské struktury i disidentské kruhy.
Petr Placák byl přesvědčen, že komunistický režim se může zhroutit pouze pod vytrvalým tlakem veřejnosti. V červnu 1988 organizoval s přáteli letákovou akci proti bourání starého Žižkova. O dva měsíce později České děti spoluvyzvaly občany cyklostylovanými letáky k účasti na demonstraci k dvacátému výročí 21. srpna 1968, na niž pak přišlo několik tisíc lidí. Následovaly protesty v den výročí založení republiky 28. října 1988. V lednu 1989, když se pokusil uctít památku Jana Palacha a položit k pomníku sv. Václava květiny, byl Placák (už poněkolikáté) zatčen. Z policejní cely se mu podařilo propašovat moták vyzývající k opakovanému protestu následující den. Na Václavském náměstí se tak demonstrovalo několik následujících dnů, přičemž většina pokojných shromáždění veřejnosti byla policií brutálně rozehnána. Dnes je Placák přesvědčen, že tehdejší manifestace na Václavském náměstí a následné represe bezpečnostních složek znamenaly zásadní zlom v cestě české společnosti ke svobodě: mj. tím, že do značné míry ovlivnily nebo dokonce změnily mentalitu těch, kdo do té doby působili v tzv. šedé zóně. Z událostí známých později jako Palachův týden nakonec Petr Placák vyvázl s podmíněným trestem.
Po roce 1989 Petr Placák vystudoval historii na Filozofické fakultě UK, vydal několik knih, naposledy prózu Fízl, reflektující šikanu, kterou zažíval ze strany Státní bezpečnosti v 80. letech. Za knihu dostal cenu Magnesia Litera 2008. Publikuje v českých denících a řídí kulturně-společenský studentský list Babylon.
