Zamilovaní se líbali v uranovém dole
Milena Hypšová pracovala jako civilní zaměstnankyně v uranovém lágru na kontrole hlušiny. Mezi politickými vězni potkala svou celoživotní lásku. Měl elektrickou důlní svítilnu jako estébák. Podle toho se k němu zpočátku chovala – neuctivě a přezíravě: „A bylo to tak, že si o mně myslel něco nelichotivého. Ale pak o mně slyšel od různých lidí – a divil se. Jednou přišel se svým přítelem Vaškem, také politickým, a tak jsme se teprve začali spolu bavit. Sem tam přijel on, sem tam Vašek, který nám nosil dopisy – ona to byla spíše taková dopisová známost,“ vypráví Milena Blatná, kterou záhy přemístili na několik měsíců na jiné pracoviště. Myslela, že svého milého už nepotká. „Stalo se to na prvního máje. Odjížděla jsem z noční směny a oni přišli na ranní. Nesla jsem něco do dílny a tam jsme se potkali. Dostala jsem od něj první pusu. A pak to bylo podle možností.“
Jiří Blatný, student, který za spolupráci s odbojovou skupinou dostal 13 let kriminálu za velezradu, napsal moták svým rodičům. Prosil je, aby s Milenou zůstali v kontaktu, kdyby ji opět odvolali na jiné pracoviště. To se stalo v únoru 1954. Pravděpodobně kvůli udání Milenu propustili ze zaměstnání. Přihlásila se ke studiu na Vysoké škole ekonomické a čekala na svého milého téměř pět let. V roce 1958, hned po jeho propuštění, se vzali. Žili spolu 45 let, vychovali dvě děti.
Hodnocení
Hodnotilo 0 lidí
Trasy
Komentáře
Žádné komentáře k příběhu.