Terezín (Theresienstadt), Main Fortress
Jewish ghetto · Pražská, 411 55 Terezín, Czech Republic
  • Příběh
  • Místo

Dodnes cítím ty smradlavý, plesnivý jáhly

Dostupné v: English | Česky | Deutsch

Když dnes Marta Kottová zpětně srovnává podmínky v táborech, jimiž za války prošla, vychází z toho nejlépe ten první – Terezín: „Tam jsme fasovali tři čtvrtě chleba na tři dny. Byla na to i písnička: ,Na tři dni fasuješ tři čtvrtě chleba, na den to vystačí, na dva i třeba.‘ To znamená čtvrt kila chleba na den. K tomu jsme ještě měli každý den oběd. Byly to sice dvě nebo tři nahnilé brambory ve slupce, ale byly. A byla troška polívky. Když dneska moje vnučka dělá jáhly, tak cítím ty smradlavý, plesnivý jáhly, z kterých nám vařili polívku. Maminka říkala, že jáhly voní, ale já si to nedovedu představit.“ V terezínském ghettu vězni také směli dostávat balíky s potravinami. Příjemci se pak obvykle podělili se spolubydlícími. Největší rozdíl proti Terezínu pamětnice zaznamenala v Osvětimi. V tomto vyhlazovacím táboře podle ní panovaly otřesné podmínky, které se s Terezínem vůbec nedají srovnávat: „V Osvětimi jsem neviděla ani kousek chleba, nikdy. A v Mährensdorfu, to byl můj poslední lágr, kde jsem 14 hodin denně dělala velmi, velmi těžkou práci v továrně, jsme fasovali sedm deka chleba na čtyřiadvacet hodin. Terezínu se tedy ne nadarmo říkalo ,lázně Terezín‘. Proti dalším lágrům to opravdu byly lázně.“ Ke svědectví Marty Kottové je třeba dodat, že děti měly v Terezíně lepší zacházení než ostatní. Tisíce starých a nemocných lidí tam zemřely hlady.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Marta Kottová, rozená Lašová

Marta Kottová, rozená Lašová

Narodila se 22. února 1929 v Černovicích u Tábora do židovské rodiny. Její otec obchodoval s textilem. Lašovi se záhy přestěhovali do Prahy, kde byla Marta od útlého věku členkou skautského oddílu a Sokola. Dne 1. prosince 1941 byl její o šest let starší bratr Viktor odtransportován do Terezína a za půl roku tam pak putovala i Marta s otcem a matkou. Pamětnice žila nejdříve s matkou v Hamburských kasárnách, ale později ji přestěhovali do takzvaného dětského domova L410. Dne 6. října 1944 byli Lašovi deportováni do Osvětimi, kde zahynuli oba rodiče. Marta se před Vánoci téhož roku dostala přes Gross-Rosen do lágru v Mährensdorfu, kde pak pracovala v továrně na zpracování lnu. Po osvobození v květnu 1945 se vrátila do Prahy a shledala se zde s bratrem. Dnes je Marta Kottová předsedkyní Historické skupiny Osvětim. V roce 2008 převzala z rukou prezidenta Václava Klause medaili Za zásluhy.

Terezín (Theresienstadt), Main Fortress

Dostupné v: English | Česky | Deutsch

The Terezín Main Fortress is part of the defensive complex founded by Emperor Joseph II in 1780. It lies on the confluence of the Rivers Labe, (Elbe), and Ohře, and was originally supposed to serve as a defensive fortress in the case of a Prussian invasion. It was never used in a military capacity however, as the Prussians simply circumvented it. Terezín gained the status of garrison town, the army remained present here until the end of the 20th century. The fortress comprises two parts: the Main Fortress and the Small Fortress. Already since its construction, the Small Fortress served as a military prison; the Main Fortress was inhabited. However, the Nazis decided to create a Jewish ghetto there, and so the civilian inhabitants were deported and on 24 November 1941 the Jewish ghetto of Terezín was founded. When preparing the ghetto, the Nazis made use of the Jewish Community of Prague. The Nazis claimed that Terezín would be a camp in which the Jewish population of the Protectorate would be interned, but from which it would not be transported East. In 1942 at a conference in Wannsee, the Nazis confirmed the specific status of the Terezín ghetto. It was supposed to be a so-called “old-age ghetto,” which would house old people, often veterans of World War 1 not only from the Protectorate, but also from Germany and Austria. In this way, the Nazis created an alibi for themselves – they could claim that old people were not being sent East into “labor camps,” but that they remained in Terezín. This was a lie because even from Terezín transports were dispatched, which were full of old people. In actual fact, the primary function of the ghetto was to collect the Jews and transport them elsewhere. The average number of inmates during the four years of the ghetto’s existence fluctuated between thirty to forty thousand, (before WWII the town had about 7,000 inhabitants, military garrison included). During its peak in September 1942, however, the camp held almost 58,500 prisoners (At the time, an average of 127 people died every day!). The overloaded capacity meant that the ghetto offered very bad living conditions causing a high death rate. To top it all, towards the end of the war a typhus epidemic broke out in the camp. Overall, approx. 155,000 people passed through the Terezín concentration camp, of which 118,000 did not survive World War II, (including those killed by the typhus epidemic). Terezín was liberated without any fighting. On 1 May 1945, control of the camp was entrusted to the Red Cross, on 5 May the last Nazis fled before the nearing front, and on 8 May 1945 the first Soviet units arrived.

Terezín (Theresienstadt), Main Fortress

Na tomto místě

Dodnes cítím ty smradlavý, plesnivý jáhly

Dodnes cítím ty smradlavý, plesnivý jáhly

Marta Kottová, rozená Lašová
Motýli tady nežijí

Motýli tady nežijí

Výtvarná činnost te…
Práce v zemědělství měla samé výhody

Práce v zemědělství měla samé výhody

Markéta (Margit) Nováková
Proti pozdějším lágrům to bylo sanatorium

Proti pozdějším lágrům to bylo sanatorium

Miloš Pick
Svobodu vyměnil za možnost pomáhat jiným

Svobodu vyměnil za možnost pomáhat jiným

Felix Kolmer
Vyučovali nás tajně

Vyučovali nás tajně

Helga Hošková-Weissová
Z lágru jsem prostě odešla

Z lágru jsem prostě odešla

Anna Magdalena Schwarzová
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo