Theresienstadt, die Große Festung
ein jüdisches Ghetto · Pražská, 411 55 Terezín, Tschechische Republik
  • Příběh
  • Místo

Vyučovali nás tajně

Dostupné v: English | Česky | Deutsch

Když paní Helga Hošková vzpomíná na část dětství, kterou za války strávila v Terezíně, s vděkem upozorňuje, že navzdory zákazu veškerého vyučování se našli odvážlivci, kteří děti tajně a v improvizovaných podmínkách učili. „Školní vyučování bylo v Terezíně přísně zakázáno. Jediné, co děti směly, bylo kreslit a, myslím, dělat nějaké ruční práce. Nebyly žádné třídy, tabule, učebnice, žádný materiál, sešity, tužky, přesto se vyučovalo. Všechny předměty. Tajně. Byli tam pedagogové z řad vězňů. Ale i lidé, kteří prostě měli vztah k dětem a kteří něco uměli a věděli. Přicházeli k nám a my se tajně učili.“ Během tajného vyučování stála vždy venku před barákem hlídka, aby varovala před příchodem nežádoucích hostů. Pokud se někdo blížil, ohlásila, že „jde návštěva“, což znělo zcela nevinně, ale děti věděly, že mají schovat kousky papíru nebo cokoliv, podle čeho by se dalo poznat, že se vyučuje. Terezínským pedagogům se říkalo „betreuerové“, opatrovníci. „Tihle lidé neměli žádné výhody. Když byl třeba někdo zaměstnán v kuchyni nebo v zemědělství, tak přeci jen přišel k nějakému jídlu. Ale tihle lidé za to neměli žádnou výhodu, nic. Jejich služby byly čtyřiadvacetihodinové. Bydleli s námi v těch dětských domovech, někteří dokonce spali s těmi dětmi na pokoji. Byly mezi námi i nemocné děti. I o ty se museli starat. Takže to byli opatrovníci, rodiče a ošetřovatelky.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Helga Hošková-Weissová

Helga Hošková-Weissová

Narodila se 10. listopadu 1929 v Praze-Libni do asimilované židovské rodině. Po okupaci Československa se Weissovi stali obětí řady nacistických perzekucí a v prosinci 1941 byli deportováni do terezínského ghetta. Tam strávili téměř tři roky, během nichž Helga namalovala více než stovku kreseb zachycujících každodenní život v Terezíně. Její cyklus obrazů, nazvaný Maluj, co vidíš, je významným uměleckým dílem a mimořádným historickým svědectvím. Začátkem října 1944 byla rodina Weissova transportována do Osvětimi. Otec tam zemřel v plynové komoře, Helga s matkou byly posléze vybrány na práci do továrny na letadla v německém Freibergu. Odtud v dubnu 1945 nastoupily pochod smrti směřující do koncentračního tábora Mauthausen, kde se 5. května dočkaly osvobození. Po válce Helga souběžně vystudovala střední grafickou školu a gymnázium a v roce 1950 nastoupila na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde studovala v ateliéru profesora Emila Filly. Věnovala se malířství a pedagogické činnosti. V roce 2009 obdržela z rukou prezidenta Václava Klause medaili Za zásluhy.

Theresienstadt, die Große Festung

Dostupné v: English | Česky | Deutsch

Die Große Festung von Theresienstadt ist Teil einer Festungsanlage, deren Bau im Jahr 1780 begann, in der Ära von Kaiser Josef II. Die Festung liegt am Zusammenfluss der Elbe und der Eger und wurde ursprünglich zur Verteidigung gegen eine Invasion aus Preußen vorgesehen. Sie wurde aber nie militärisch genutzt, da die Preußen sie einfach umgingen. Theresienstadt erreichte den Status einer Heeresstadt und diente als eine Garnison - die Truppen wurden hier bis zum Ende des 20. Jahrhunderts stationiert. Die Festung besteht aus zwei Teilen - der Großen und der Kleinen Festung. Die Kleine Festung diente schon seit ihrer Gründung als Militärgefängnis. In der großen Festung lebte die Bevölkerung. Die Nazis jedoch beschlossen, hier ein jüdisches Ghetto zu schaffen und vertrieben deshalb am 24. 11. 1941 die Zivilisten aus Theresienstadt und bildeten hier ein jüdisches Ghetto. Beim Ausbau des zukünftigen Ghettos nutzten die Nazis die jüdische Gemeinde in Prag. Sie behaupteten nämlich dass in Theresienstadt ein Lager entstehen würde, in dem die jüdische Bevölkerung des Protektorats interniert, nicht aber in den Osten transportiert werde. Im Jahr 1942, auf der Wannsee-Konferenz, beschlossen die Nazis den Sonderstatus des Ghettos von Theresienstadt. Es sollte ein sogenanntes „Altenghetto“ werden, also ein Ghetto in dem ältere Menschen interniert werden – oft Veteranen des Ersten Weltkriegs nicht nur aus dem Protektorat, sondern auch aus Deutschland und Österreich. Die Nazis schufen sich somit ein Alibi. Sie konnten behaupten, dass sie doch nicht alte Menschen in die „Arbeitslager“ im Osten schickten. Diese blieben doch in Theresienstadt. Das war jedoch eine Lüge, denn manche von den Transporten die aus Theresienstadt in den Osten gingen bestanden ausschließlich aus älteren Menschen. Tatsächlich war die primäre Funktion des Ghettos Juden zu versammeln und sie weiter in den Osten zu transportieren. Die durchschnittliche Zahl der Häftlinge betrug in den vier Jahren der Existenz des Ghettos zwischen 30.000 bis 40.000 (vor dem Zweiten Weltkrieg lebten etwa 7.000 Menschen in Theresienstadt, darunter auch die Truppen der Militärgarnison). Im September 1942 war das Lager mit fast 58.500 Häftlingen überfüllt. Zu dieser Zeit starben hier durchschnittlich 127 Menschen täglich! Angesichts der erheblichen Überfüllung des Ghettos gab es sehr schlechte Lebensbedingungen, die in der Folge zur hohen Sterblichkeit beitrugen. Am Ende des Krieges brach im Lager zusätzlich eine Typhusepidemie aus. Insgesamt wurden etwa 155.000 Menschen im Konzentrationslager Theresienstadt gefangen gehalten. Um die 118.000 von ihnen starben im Verlauf des Zweiten Weltkrieges (einschließlich der Opfer der Typhusepidemie). Die Befreiung von Theresienstadt verlief ohne Kämpfe. Am 1. Mai 1945 wurde das Lager an das Rote Kreuz übergeben, am 5. Mai flohen die letzten Nazis vor der herannahenden Front und am 8. Mai 1945 kamen die ersten sowjetischen Truppen.

Theresienstadt, die Große Festung

Na tomto místě

Dodnes cítím ty smradlavý, plesnivý jáhly

Dodnes cítím ty smradlavý, plesnivý jáhly

Marta Kottová, rozená Lašová
Motýli tady nežijí

Motýli tady nežijí

Výtvarná činnost te…
Práce v zemědělství měla samé výhody

Práce v zemědělství měla samé výhody

Markéta (Margit) Nováková
Proti pozdějším lágrům to bylo sanatorium

Proti pozdějším lágrům to bylo sanatorium

Miloš Pick
Svobodu vyměnil za možnost pomáhat jiným

Svobodu vyměnil za možnost pomáhat jiným

Felix Kolmer
Vyučovali nás tajně

Vyučovali nás tajně

Helga Hošková-Weissová
Z lágru jsem prostě odešla

Z lágru jsem prostě odešla

Anna Magdalena Schwarzová
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo