Kdo byl hladový, tomu sehnal kus chleba

Dostupné v: English | Česky

Ivan Malý se na Pankráci ocitl nedlouho po svém zatčení v srpnu 1944. Odtud jej vozili na výslechy na gestapo do takzvané Pečkárny. „Na cele nás bylo třicet lidí, někdy velmi zajímavé případy. Mnozí tam byli za hospodářské delikty. Třeba jeden, co zabil prase. Jiný chlapík zase fasoval potravinové lístky na třicet lidí. Dělal to strašně chytře.“ Dotyčný se jmenoval Pavelka a měl skutečně propracovaný systém, jak k potravinovým lístkům přijít. „Vymyslel si, že je bere pro skupinu lidí z pražské Škodovky. Zfalšoval křestní listy a další papíry, měl vyrobená razítka farních úřadů. Ten to opravdu uměl.“ Pavelka svoji schopnost obstarat jídlo uplatnil i v kriminále na Pankráci. Byl zde velitelem světnice, kterou s ostatními vězni sdílel i pamětník. „Věděl o každém, jak na tom je, a pokud byl někdo moc hladový, tak mu sehnal kus chleba.“ V době, kdy vězni fasovali kromě každodenní šlichty jen malý bochníček chleba, to byla skutečná pomoc.

Galerie (1)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

Ivan Malý

Narodil se 13. října 1922 v Dobřanech u Plzně do rodiny věřících katolíků. Od roku 1940 se zapojil do protinacistické skupiny mladých lidí, kteří působili v psychiatrické léčebně v Praze-Bohnicích. Skupina se snažila především pomáhat lidem povolávaným na nucené práce do Německa, ale také třeba ukrývala výsadkáře ze Sovětského svazu Rudolfa Vetišku. Pamětník jako chemik vyráběl pro odboj cyankáli z kyanidu draselného. Skupina však byla prozrazena a Ivan Malý byl po zatčení mučen v pověstném Petschkově paláci. Na svobodu se dostal koncem roku 1944. Po válce jako komunista a voják z povolání nastoupil do Vojenské nemocnice v Praze 6, kde pracoval ve funkci lékárníka. Členství v KSČ se vzdal po roce 1989.

Další informace

Pankrác

Dostupné v: English | Česky

During the First Czechoslovak Republic they executed people here on the gallows. The number of the casualties cannot be even compared with the period of Nazi occupation. Between 1943 and 1945 they executed over a thousand of people, including women, by guillotine in the so-called “axe room.” After the war there were public executions of Nazi criminals and collaborators. The executions continued during the communist period and since 1954, Pankrác prison was the only place of executions in Czechoslovakia. The last death penalty was executed in February 1989. The total number of the executed was 1580.