Praha 1 - Nové Město, Petschkův palác
sídlo gestapa · Politických vězňů 20, 110 00 Praha 1, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

Nevěřili, že jsem cyankáli vyrobil sám

Dostupné v: English | Česky

Do bohnické odbojové skupiny, v níž byl činný i Ivan Malý, se vetřel donašeč a její členové byli na konci srpna 1944 odhaleni. V takzvané Pečkárně chtěli vyšetřovatelé od Malého vědět, kde přišel k většímu množství cyankáli, jímž skupina disponovala. Kyanid vyrobil Malý, jeho kolega pak z jedu nadělal gramové dávky, jimiž se měl člověk v případě zatčení otrávit. „Tahali ze mě rozumy, odkud jsem ho dostal. Já jsem věděl, že je od firmy Dříza. Ale to bylo malé množství. A ten zbytek, říkám, selbstgemacht, že jsem ho udělal sám. Dostal jsem přes hubu, že lžu. Nevěřili mně, že jsem ho sám vyrobil.“ Cyankáli našli u zmíněného pamětníkova kolegy a během výslechů někdo ze skupiny gestapo nasměroval přímo na farmaceuta Ivana Malého. K výslechu jej vozili obden z Pankráce. „Mlátili nás. Třeba gumovejma kablíkama přes obličej. Mě měl v práci nějaký komisař Nerger.“ O Nergerovi Ivan Malý říká, že se k vyslýchaným choval relativně slušně. Přičítá to z části atmosféře po atentátu na Hitlera v červenci téhož roku, která pražské gestapáky znejistěla. Kyanid, vyrobený Ivanem Malým, zůstal po skončení výslechů uložen na gestapu. „Ten komisař Nerger, když bylo později Pražské povstání, se jím otrávil.“

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Ivan Malý

Ivan Malý

Ivan Malý se narodil 13. října 1922 v Dobřanech u Plzně do rodiny věřících katolíků. Od roku 1940 se zapojil do protinacistické skupiny mládeže, která působila v Bohnicích. Pomáhali lidem, kteří byli povoláváni na nucené práce do Německa. Protinacistická skupina ukrývala také výsadkáře ze SSSR Rudolfa Vetišku. Malý coby chemik pro odboj vyráběl z kyanidu draselného cyankáli. Skupina byla prozrazena a Malého mučili v pověstném Petschkově paláci. Nakonec byl na konci roku 1944 propuštěn. Po válce nastoupil coby komunista a voják z povolání jako lékárník do Vojenské nemocnice v Praze 6. Z KSČ vystoupil po roce 1989.

Praha 1 - Nové Město, Petschkův palác

Dostupné v: English | Česky

Původně bankovní dům z roku 1920 patřil rodině židovského finančníka Julia Petschka. Před válkou rodina prodala svůj majetek a odešla do emigrace. Po okupaci Československa v roce 1939 zabrala palác obávaná německá tajná státní policie gestapo a po šest let odtud řídila teror proti českému národu. V tzv. Pečkárně byly vyslýchány a mučeny tisíce českých vlastenců. V místnosti přezdívané biograf museli bez hnutí čekat, až na ně přijde řada. Doléhalo sem sténání mučených a řev gestapáků. Vězni si "promítali", co je čeká. Mnozí z nich brutální výslechy nepřežili. Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora byl v budově zřízen stanný soud, který posílal zatčené do koncentračních táborů a na popraviště. Na konci války se Pečkův palác proměnil v pevnost zabarikádovaných nacistů, kteří se však marně bránili soustředěnému tlaku povstalců a ještě před příchodem Rudé armády kapitulovali.

Praha 1 - Nové Město, Petschkův palác

Na tomto místě

Cyklostylovaný rozsudek smrti

Cyklostylovaný rozsudek smrti

stanné právo v Československu
Jak dlouho to trvalo, nevím

Jak dlouho to trvalo, nevím

Bohuslav Bubník
Musel se dívat na uřezané hlavy atentátníků

Musel se dívat na uřezané hlavy atentátníků

Alois Kubiš
Musí to být jezero

Musí to být jezero

František Wretzl
Nevěřili, že jsem cyankáli vyrobil sám

Nevěřili, že jsem cyankáli vyrobil sám

Ivan Malý
Osudné gestapácké razítko

Osudné gestapácké razítko

Pavel Macháček
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo