Brno, věznice KV StB
Příční 200/31, 602 00 Brno-Brno-střed, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

Věděli, jak člověka zlomit

Dostupné v: English | Česky

Týden před obhajobou diplomové práce, 19. května 1952, byl Jaroslav Řihák zatčen. Důvodem bylo jeho zapojení do aktivit katolické mládeže. Následně byl odvezen do věznice StB v Příční ulici v Brně, kde prošel sérií výslechů. Vyšetřovatel se k němu zpočátku choval až nepřirozeně slušně. „Ten referent se choval, jako by byl můj dlouholetý kamarád. Velice laskavý a vstřícný.“ Jaroslav Řihák ale vzpomíná, že když odmítl podepsat lživý protokol, došlo k rychlému obratu a vyhrožování. „Přiběhli dva chlapi s vyhrnutýma rukávama, fiskulatury. Chechtali se vzadu na plný kolo. Já jsem se jen tak otočil a viděl jsem je. Hádali se, kdo z nich mně dá první po tlamě. Měl jsem strach a asi jsem se třásl, protože referent je poslal pryč a říkal, že si to stejně rozmyslím.“ Následně byl Jaroslav Řihák umístěn na samotku a dostával jen minimální příděly jídla. Plný obav ležel na slámě ve vlhké sklepní kobce. „Musel jsem spávat s předpaženýma rukama a to mně vydrželo až dodnes.“ Dozorci ho pravidelně budili a v pozoru musel hlásit své vězeňské číslo. „Tři dny trvalo, než mě zlomili. Tři dny jsem nespal. Tři dny jsem téměř nejedl. Za ty tři dny jsem byl psychicky úplně vyřízený a rozhodl jsem se, že mu podepíšu všechno, co bude chtít.“

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Jaroslav Řihák

Jaroslav Řihák

Narozen v roce 1927 v Těšánkách poblíž Kroměříže. Už v dětství byl technicky zdatný, a tak po střední průmyslové škole nastoupil na Vysokou školu elektrotechnickou v Brně. Po únoru 1948 však byl ze školy akčním výborem vyloučen. Díky svým technickým schopnostem a na přímluvu předsedy stranické organizace v podniku, kde pracoval, se na vysokou školu vrátil. Po škole se zúčastňoval srazů katolické mládeže a byl v kontaktu s několika kněžími. Dne 19. května 1952, týden před obhajobou diplomové práce, byl zatčen. Ve dnech 28. října až 1. listopadu 1952 byl v Praze odsouzen k devíti letům vězení v jednom z největších monstrprocesů proti církvi, nazývaném Bárta a spol. Při něm bylo odsouzeno devět kněží a dvacet dva laiků k úhrnnému trestu 330 let. Mimo jiné i ThDr. Josef Zvěřina. Jaroslav Řihák strávil více než tři a půl roku ve věznicích a táborech ve Vinařicích u Kladna a Rtyni v Podkrkonoší. Pracoval v dolech ve velmi těžkých podmínkách a s minimem jídla. Několikrát byl svědkem smrtelných nehod spoluvězňů. Na jaře 1956 byl podmínečně propuštěn. Nikdy potom nedostal zaměstnání odpovídající jeho schopnostem. Pracoval jako elektrikář v cukrovaru a v PALu Magneton v Kroměříži. V roce 1990 byl rehabilitován a tentýž rok mu po složení státní zkoušky byl konečně udělen titul inženýr.

Brno, věznice KV StB

Dostupné v: English | Česky

Od roku 1948 do dubna 1951 v budově sídlilo krajské velitelství StB. Od roku 1948 se v ní nacházela také věznice StB, která měla kapacitu devětadvacet vězňů na pětadvacet cel. V listopadu 1952 byla zrušena a do června 1954 nahrazena vyšetřovací vazbou. Cely byly ve sklepních místnostech a během existence věznice jimi prošly desítky politických vězňů. Dnes se v budově nachází policejní oddělení služby pro zbraně a policejní materiál. Na památku je na budově umístěna deska s nápisem: Politickým vězňům v letech 1948–1989.

Brno, věznice KV StB

Na tomto místě

Měli svoje metody

Měli svoje metody

Bohumil Robeš
Po kolena ve sračkách

Po kolena ve sračkách

Rudolf Mrázek
Soudili náš postoj, nikoli činnost

Soudili náš postoj, nikoli činnost

Zdeněk Křivka
Věděli, jak člověka zlomit

Věděli, jak člověka zlomit

Jaroslav Řihák
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo