Věděli, jak člověka zlomit

Dostupné v: English | Česky

Týden před obhajobou diplomové práce, 19. května 1952, byl Jaroslav Řihák zatčen. Důvodem bylo jeho zapojení do aktivit katolické mládeže. Následně byl odvezen do věznice StB v Příční ulici v Brně, kde prošel sérií výslechů. Vyšetřovatel se k němu zpočátku choval až nepřirozeně slušně. „Ten referent se choval, jako by byl můj dlouholetý kamarád. Velice laskavý a vstřícný.“ Jaroslav Řihák ale vzpomíná, že když odmítl podepsat lživý protokol, došlo k rychlému obratu a vyhrožování. „Přiběhli dva chlapi s vyhrnutýma rukávama, fiskulatury. Chechtali se vzadu na plný kolo. Já jsem se jen tak otočil a viděl jsem je. Hádali se, kdo z nich mně dá první po tlamě. Měl jsem strach a asi jsem se třásl, protože referent je poslal pryč a říkal, že si to stejně rozmyslím.“ Následně byl Jaroslav Řihák umístěn na samotku a dostával jen minimální příděly jídla. Plný obav ležel na slámě ve vlhké sklepní kobce. „Musel jsem spávat s předpaženýma rukama a to mně vydrželo až dodnes.“ Dozorci ho pravidelně budili a v pozoru musel hlásit své vězeňské číslo. „Tři dny trvalo, než mě zlomili. Tři dny jsem nespal. Tři dny jsem téměř nejedl. Za ty tři dny jsem byl psychicky úplně vyřízený a rozhodl jsem se, že mu podepíšu všechno, co bude chtít.“

Galerie (4)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

Jaroslav Řihák

Narozen v roce 1927 v Těšánkách poblíž Kroměříže. Už v dětství byl technicky zdatný, a tak po střední průmyslové škole nastoupil na Vysokou školu elektrotechnickou v Brně. Po únoru 1948 však byl ze školy akčním výborem vyloučen. Díky svým technickým schopnostem a na přímluvu předsedy stranické organizace v podniku, kde pracoval, se na vysokou školu vrátil. Po škole se zúčastňoval srazů katolické mládeže a byl v kontaktu s několika kněžími. Dne 19. května 1952, týden před obhajobou diplomové práce, byl zatčen. Ve dnech 28. října až 1. listopadu 1952 byl v Praze odsouzen k devíti letům vězení v jednom z největších monstrprocesů proti církvi, nazývaném Bárta a spol. Při něm bylo odsouzeno devět kněží a dvacet dva laiků k úhrnnému trestu 330 let. Mimo jiné i ThDr. Josef Zvěřina. Jaroslav Řihák strávil více než tři a půl roku ve věznicích a táborech ve Vinařicích u Kladna a Rtyni v Podkrkonoší. Pracoval v dolech ve velmi těžkých podmínkách a s minimem jídla. Několikrát byl svědkem smrtelných nehod spoluvězňů. Na jaře 1956 byl podmínečně propuštěn. Nikdy potom nedostal zaměstnání odpovídající jeho schopnostem. Pracoval jako elektrikář v cukrovaru a v PALu Magneton v Kroměříži. V roce 1990 byl rehabilitován a tentýž rok mu po složení státní zkoušky byl konečně udělen titul inženýr.

Další informace

Brno, věznice KV StB

Dostupné v: English | Česky

Od roku 1948 do dubna 1951 v budově sídlilo krajské velitelství StB. Od roku 1948 se v ní nacházela také věznice StB, která měla kapacitu devětadvacet vězňů na pětadvacet cel. V listopadu 1952 byla zrušena a do června 1954 nahrazena vyšetřovací vazbou. Cely byly ve sklepních místnostech a během existence věznice jimi prošly desítky politických vězňů. Dnes se v budově nachází policejní oddělení služby pro zbraně a policejní materiál. Na památku je na budově umístěna deska s nápisem: Politickým vězňům v letech 1948–1989.