V Kouničkách nevěděli, o co jde

Dostupné v: English | Česky

Dne 17. listopadu 1939 v ranních hodinách probudil Josefa Dvořáka neobvyklý šum. Na chodbách Kounicových kolejí, kde tehdy jako student bydlel, se rozléhaly hlasy. Rozespalí mladíci postupně otvírali dveře svých pokojů a zjišťovali, že v budově jsou příslušníci gestapa a SS a další střeží vstup do kolejí. „Členové studentské samosprávy se ihned dostaví do sálu,“ nařídili Němci. Tento pokyn platil i pro Josefa Dvořáka. Funkci v samosprávě převzal teprve před měsícem, ještě se v ní příliš neorientoval, a tak se, nic zlého netuše, vydal do sálu. Tam ale záhy pochopil vážnost situace. V sále sedělo několik písařek, studenti jim museli nadiktovat své jméno a jména i bydliště rodičů. Poté byli v doprovodu vojáků posláni, aby si sbalili nejnutnější věci na cestu. Kam? To nikdo nevěděl. Kolem půlnoci museli zatčení studenti koleje opustit. Prošli špalírem ozbrojenců v uniformách a odvezli je na brněnské nádraží. Odtud jejich cesta pokračovala do koncentračního tábora Sachsenhausen.

Galerie (3)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

Josef Dvořák

Narodil se roku 1919 v Krasicích, které jsou dnes městskou částí Prostějova. Jeho rodiče byli velmi chudí a stálo je velké odříkání, aby jejich syn mohl studovat na gymnáziu a potom pokračovat na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po studentských demonstracích proti okupaci nacistickým Německem byl Josef Dvořák dne 17. listopadu 1939 na brněnských Kounicových kolejích zatčen a s dalšími studenty odvezen do koncentračního tábora Sachsenhausen. Tam bez jakéhokoli obvinění strávil více než tři roky. Propuštěn byl až před Vánocemi roku 1942. Po válce v Brně vystudoval lékařskou fakultu a chtěl se věnovat interní medicíně, ale jako oponentovi komunistického režimu mu to nebylo dovoleno. Řadu let pracoval jako venkovský a závodní lékař. Později se dostal na radiologickou kliniku ve Fakultní nemocnici v Olomouci, kde pak pracoval až do důchodu.

Další informace

Brno, Kounicovy koleje

Dostupné v: English | Česky

V roce 1908 dal český vlastenec Václav Robert hrabě z Kounic svůj dům v Brně do užívání českým studentům jako ubytovnu a zřídil nadaci pro výstavbu studentských kolejí. Stavět se však začalo až po první světové válce v samostatném Československu. První studenti se do Kounicových kolejí nastěhovali v roce 1923 a o dva roky později byla budova slavnostně otevřena. Měla sloužit českým studentům a její kapacita přesahovala 500 lůžek. Dne 17. listopadu 1939 do Kounicových kolejí vtrhly jednotky SS a gestapa. Zatkly 173 studentů, kteří pak byli transportováni do koncentračního tábora Sachsenhausen. Ostatní se museli z kolejí vystěhovat. Budova se proměnila ve věznici brněnského gestapa, kterou od ledna 1940 do konce války prošlo 35 tisíc lidí, převážně z Moravy, Čech a Slovenska. Kromě brutálních výslechů se tu popravovalo, a to oběšením nebo zastřelením. Mnozí z vězňů byli dále deportováni do jiných nacistických věznic a koncentračních táborů.

Na tomto místě

V Kouničkách nevěděli, o co jde

Josef Dvořák

Vyšetřovatelé se mě báli dotknout

Alois Frank