Nařizuji, abyste se rozešli

Josef Lesák z pozice předsedy národně socialistické mládeže napsal dne 20. února 1948 telegram prezidentu Edvardu Benešovi. Chtěl tak protestovat proti personálním změnám ministra vnitra Václava Noska v SNB a demisi nekomunistických členů vlády. Tyto události se nelíbily ani dalším občanům tehdejšího Československa. Dne 23. února 1948 z veřejného tábora lidu na náměstí Republiky vznikl neočekávaný pochod studentů na Pražský hrad. V jeho čele šel Josef Lesák a následovala ho řada studentů, učitelů a novinářů. Podařilo se jim překonat odpor lidových milicí i komunisty ovládaných bezpečnostních složek a dojít až na Pražský hrad. „Když jsme se začali rozvíjet po celé šíři Hradčanského náměstí, vyběhl proti nám silný oddíl pohotovostního pluku SNB. Rozvinul se ve dvou řadách proti nám s namířenými a, jak jsme se dozvěděli, ostře nabitými samopaly. Stály proti sobě řada vysokoškoláků, proti nim řada esenbáků. Z jejich řad vystoupil velitel a začal hulákat: ‚Nařizuji vám, abyste se okamžitě rozešli, jsem zmocněn použít všech prostředků, abych vás rozehnal, nedopusťte, abych je musel použít.‘“ K prezidentu Benešovi mohlo jít pět vyvolených. Mezi nimi byl Josef Lesák, který v úvodu svého oslovení prezidentovi poděkoval „jménem mladé generace ČSR za zásluhy v 1. odboji proti Rakousku-Uhersku po boku T. G. Masaryka a ve 2. odboji proti nacismu, jemuž stál v čele“. V závěru svého proslovu dodal: „Nám, pane prezidente, nejde o vítězství jedné a porážku druhé ze soupeřících stran. Prosím Vás však, udělejte všechno pro to, aby Československo zůstalo demokratickou, svobodnou a nezávislou republikou.“ Edvard Beneš na tato slova odpověděl: „Řekněte svým kolegům a všem: Mám situaci pevně v rukou. V Československu bude zachována demokracie v intencích Masarykových i mých. Se všemi stranami se dohodneme.“