Nařizuji, abyste se rozešli

Dostupné v: English | Česky

Josef Lesák z pozice předsedy národně socialistické mládeže napsal dne 20. února 1948 telegram prezidentu Edvardu Benešovi. Chtěl tak protestovat proti personálním změnám ministra vnitra Václava Noska v SNB a demisi nekomunistických členů vlády. Tyto události se nelíbily ani dalším občanům tehdejšího Československa. Dne 23. února 1948 z veřejného tábora lidu na náměstí Republiky vznikl neočekávaný pochod studentů na Pražský hrad. V jeho čele šel Josef Lesák a následovala ho řada studentů, učitelů a novinářů. Podařilo se jim překonat odpor lidových milicí i komunisty ovládaných bezpečnostních složek a dojít až na Pražský hrad. „Když jsme se začali rozvíjet po celé šíři Hradčanského náměstí, vyběhl proti nám silný oddíl pohotovostního pluku SNB. Rozvinul se ve dvou řadách proti nám s namířenými a, jak jsme se dozvěděli, ostře nabitými samopaly. Stály proti sobě řada vysokoškoláků, proti nim řada esenbáků. Z jejich řad vystoupil velitel a začal hulákat: ‚Nařizuji vám, abyste se okamžitě rozešli, jsem zmocněn použít všech prostředků, abych vás rozehnal, nedopusťte, abych je musel použít.‘“ K prezidentu Benešovi mohlo jít pět vyvolených. Mezi nimi byl Josef Lesák, který v úvodu svého oslovení prezidentovi poděkoval „jménem mladé generace ČSR za zásluhy v 1. odboji proti Rakousku-Uhersku po boku T. G. Masaryka a ve 2. odboji proti nacismu, jemuž stál v čele“. V závěru svého proslovu dodal: „Nám, pane prezidente, nejde o vítězství jedné a porážku druhé ze soupeřících stran. Prosím Vás však, udělejte všechno pro to, aby Československo zůstalo demokratickou, svobodnou a nezávislou republikou.“ Edvard Beneš na tato slova odpověděl: „Řekněte svým kolegům a všem: Mám situaci pevně v rukou. V Československu bude zachována demokracie v intencích Masarykových i mých. Se všemi stranami se dohodneme.“

Galerie (1)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

Únor roku 1948

Únor 1948 patří k nejdůležitějším mezníkům našich novodobých dějin. Vliv komunistické strany v poválečném Československu postupně sílil a dařilo se jí získávat čím dál tím větší moc. Z československé armády a bezpečnostního aparátu byli propouštěni důstojníci, kteří nebyli členy komunistické strany. Vedle dvou ozbrojených složek, jak to bývalo v demokratických státech, tedy armády a policie, byla zřízena ještě Státní bezpečnost a lidové milice. Také nálada v tehdejší společnosti byla otevřenější levicovým názorům. Spory komunistické strany s jinými politickými stranami destabilizovaly politickou situaci v Československu. Dne 20. února 1948 se situace vyhrotila. Ministři tří stran, národně socialistické, lidové a demokratické podali prezidentu Edvardu Beneši demisi. Nesouhlasili s personálními změnami ministra vnitra Noska ve Sboru národní bezpečnosti a protestovali proti tomu, že ministr Nosek nesplnil usnesení vlády ze dne 13. února, která mu uložila zastavit personální změny. Šlo o přeložení osmi důstojníků bezpečnosti – nekomunistů – na nedůležitá místa. Demisí si tři strany chtěly vynutit brzké volby nebo změnit poměry v Gottwaldově vládě a Národní frontě, kde byli komunisté přinuceni ke vstřícnějšímu jednání. Místo toho však začaly vznikat nové mocenské orgány, akční výbory Národní fronty, které si do 25. února přivlastnily moc v zemi. Prezident Edvard Beneš zvyšovanému nátlaku odolával, ale dne 25. února 1948 ustoupil a jmenoval novou vládu navrženou Klementem Gottwaldem.

Další informace

Prague 1, Neruda Street

Dostupné v: English | Česky

This street leads from the Charles Bridge to Prague Castle. Two processions of students, teachers and journalists passed through here in support of President Edvard Beneš in February 1948. The first was organized on 23 February and representatives of the students were accepted into Prague Castle. The second procession from 25 February was stopped by a fully-armed police division on Neruda Street. The students had decided to support the president following 20 February 1948, when government ministers from three parties – the National Socialists, the, (Christian), People’s Party and the Democrats – handed in their resignation to President Edvard Beneš. They disagreed with staff changes made by Minister of the Interior Nosek in the police force, and they protested that Nosek had not complied with the government decree from 13 February which had ordered him to stop such changes. The matter concerned eight non-communist police officers who were relegated to unimportant positions. The three parties wanted to use the resignations to force early elections or to change the status quo in Gottwald’s government and the National Front where the Communists were forced to be more cooperative. Instead of this, however, new bodies of power arose: the Action Committees of the National Front; by 25 February these had usurped command of the country. President Edvard Beneš resisted the increasing pressure until 25 February 1948. At that point he gave in to the Communists’ demands and accepted the new government set up by Klement Gottwald.

Na tomto místě

Máte to prohraný

Václav Dušek

Nařizuji, abyste se rozešli

Únor roku 1948