Za facku na rok a půl do vězení

Během třetího setkání československého a polského disentu, byli všichni účastníci po 48 hodinách propuštěni, až na mluvčího Charty 77 Jaroslava Šabatu. Toho během výslechu na policejní stanici ve Velké Úpě napadnul policista, Šabata se ale přirozeně bránil a vlepil mu facku. Bezpečnost ho následně převezla do vazby v Hradci Králové. Tam ale Jaroslava Šabatu - v době pražského jara člena ÚV KSČ, který měl už za sebou jedno čtyřleté vězení - neobžalovali za za napadení, ale verbální urážku veřejného činitele. 

Průběh incidentu vylíčili svědci v dokumentech VONS (Výboru na obranu nespravedlivě souzených). Podle nich se Jaroslav Šabata pokusil na toaletě zničit dokument Výzva svobodným Evropanům projednávaný u Václava Havla na Hrádečku před cestou na Sněžku. Za to jej fyzicky napadl příslušník VB Radiša Stojkovič. „...vyvlekl jej na chodbu, smýkal jím a bil o zeď...“ Potom Jaroslava Šabatu nutil k tomu, aby se vysvlékl a postavil se do středu místnosti, což disident odmítl. Příslušník VB jej znovu fyzicky napadl a tehdy mu Jaroslav Šabata uštědřil zmíněnou facku. Stojkovič ho pak brutálně srazil pěstmi k zemi.

V lednu 1979 odsoudil Okresní soud v Trutnově Jaroslava Šabatu na devět měsíců nepodmíněně, vzhledem k předchozímu trestu v druhé nápravné skupině. Odvolací soud v únoru 1979 poté potvrdil vynesený rozsudek a v květnu téhož roku ho navíc navýšil o šest měsíců. Šabatova kauza vzbudila velkou odezvu a projevy solidarity v zahraničí. Podporu vězněnému vyslovila celá řada západoevropských levicových státníků mezi nimi francouzský premiér Francois Mitterand či jeho švédský kolega Olof Palme. Představitelé polského Výboru na obranu dělníků „KOR“ napsali Jaroslavu Šabatovi dopis, v němž zdůraznili své politování nad celým případem: „Jsi vězněn za naši společnou věc, za společný boj, za naši i Vaši svobodu. Pokud budeš vězněn, potud budeme bojovat za tvé propuštění.“