Během devíti dubnových dnů, kdy vrcholily přípravy na akci Canonbury, bydleli někteří parašutisté v přízemním bytě Vojtěcha Kučery a jeho ženy Marie. Spolu s nimi zde žila i dcera Věra. Obchodník Vojtěch Kučera udržoval spojení s dalšími odbojáři – plzeňskými policisty Bejblem a Králem, starostou Radobyčic Karlem Baxou a také s rodinou Moravcových v Praze. Věra Kučerová, studentka tříleté rodinné školy, se s parašutisty aktivně účastnila akce Canonbury - doprovázela je po městě, které neznali a doprovodila je na místo, kde podpálili signální ohně pro bombardéry. Při výsleších po zatčení celé rodiny 17. června 1942 však nikoho neprozradila. Kučerovy potkal stejný osud jako Královy. Po věznění a vyslýchání v Petschkově paláci v Praze byli odesláni do Malé pevnosti Terezín a poté zařazeni do říjnového „mauthausenského“ transportu. Dne 24. října 1942 byli v koncentračním táboře Mauthausen popraveni střelou do týlu. V obchodě Vojtěcha Kučery pracovala jako prodavačka Marie Žilanová, která se do pomoci parašutistům zapojila stejně jako Věra.

Díky statečnosti Kučerových a dalších odbojářů, kteří o jejím zapojení mlčeli, se jí podařilo válku přežít.