Nikdo nezavolal: „Vraťte se!"
Sokolovna
Štruncovy sady 493/1, Východní Předměstí, 301 00 Plzeň-Plzeň 3, Česko
  • Příběh
  • Místo
  • Kvíz

Nikdo nezavolal

Dostupné v: English | Česky

Na začátku roku 1942 obdržela většina plzeňských Židů výzvu k nástupu do transportu. Týkala se i tehdy devítiletého Petra Riesela, který tou dobou žil u svých prarodičů. „Setkal jsem se s matkou a bratrem až někde v sokolovně nebo na seřadišti. Šli jsme v takovém širokém zástupu do tělocvičny Sokol Plzeň I, kde jsme byli soustředěni a odtud jsme šli teprve do vagonů, které nás vezly do Terezína.“ Z Plzně odjely celkem tři transporty, ti, kteří s nimi měli zamířit do terezínského tábora, se v sokolovně shromažďovali na etapy. Celkem šlo o víc než dva tisíce osob. Jejich přesun budil značný rozruch. „Po kraji ulice stály houfy lidí, spíš zvědavců. Nikdo se nesmál, nikdo nás netupil. Stáli tam lidi, nesmáli se, ale taky nikdo nezavolal ‚Vraťte se!‘," vypráví Petr Riesel. "Stály tam stovky lidí a neřekl to ani jeden. Nikdo."

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Petr Riesel

Petr Riesel

Narodil se v Plzni roku 1933 v nenábožensky založené židovské středostavovské rodině jako první ze dvou synů. Otec vlastnil obchod a byl v roce 1939 zatčen jako politické rukojmí v rámci akce Gitter. Zemřel v koncentračním táboře Dachau. Matka s oběma syny byla deportována v lednu 1942 do ghetta Terezín. Tři roky v Terezíně prožil Petr Riesel střídavě spolu s matkou a v dětském domově s bratrem. Jako dítě vězněné v terezínském ghettu utrpěl Petr Riesel dva vážné nervové záchvaty, ještě několik let po osvobození trpěl posttraumatickým syndromem. Po osvobození vystudoval gymnázium v Plzni a později lékařskou fakultu tamtéž. Pracoval v Chomutově jako závodní lékař a věnoval se protialkoholní léčbě. V Chomutově se stal členem Klubu angažovaných nestraníků (KAN), v 70. letech na něj byl vyvíjen nátlak ze strany StB. Dnes žije střídavě ve Vlašimi a v Praze, má ordinaci v Kutné Hoře a v Mělníce, dále vede skupinu v léčebně v Dolních Beřkovicích. Věnuje se léčbě závislostí a psychoterapii, především se zabývá - na základě vlastní zkušenosti - psychotraumatem prožitým v dětství.

 

Sokolovna

Dostupné v: English | Česky

Ustavující valná hromada plzeňského Sokola se konala 25. října 1863 v tehdejší Měšťanské besedě, k otevření budovy sokolovny došlo 9. února 1896. V roce 1904 zde bylo nainstalováno elektrické osvětlení. O deset let později už měla jednota 1077 členů a 156 členek. V roce 1919 navštívil sokolovnu tehdejší prezident T. G. Masaryk. V roce 1941 byl Sokol rozpuštěn a obnoven byl až roku 1945. V roce 1951 byl Sokol znovu zlikvidován a až v roce 1990 došlo k jeho obnově.

Sokolovna

Na tomto místě

Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo