Nikdo nezavolal
Na začátku roku 1942 obdržela většina plzeňských Židů výzvu k nástupu do transportu. Týkala se i tehdy devítiletého Petra Riesela, který tou dobou žil u svých prarodičů. „Setkal jsem se s matkou a bratrem až někde v sokolovně nebo na seřadišti. Šli jsme v takovém širokém zástupu do tělocvičny Sokol Plzeň I, kde jsme byli soustředěni a odtud jsme šli teprve do vagonů, které nás vezly do Terezína.“ Z Plzně odjely celkem tři transporty, ti, kteří s nimi měli zamířit do terezínského tábora, se v sokolovně shromažďovali na etapy. Celkem šlo o víc než dva tisíce osob. Jejich přesun budil značný rozruch. „Po kraji ulice stály houfy lidí, spíš zvědavců. Nikdo se nesmál, nikdo nás netupil. Stáli tam lidi, nesmáli se, ale taky nikdo nezavolal ‚Vraťte se!‘," vypráví Petr Riesel. "Stály tam stovky lidí a neřekl to ani jeden. Nikdo."
Hodnocení
Hodnotilo 0 lidí
Trasy
Komentáře
Žádné komentáře k příběhu.