Pro míšence prvního stupně nebylo místo

Dostupné v: English | Česky

Ačkoliv Hanuš Salz dobře ovládal němčinu a měl za sebou kurz na obchodní akademii, nemohl po skončení školy najít místo. Kromě různých oficiálních restrikcí, jako byl zákaz působení židů ve veřejné správě nebo soudnictví, panovala i řada pravidel nevyslovených. Volné pracovní místo tak často znamenalo spíš „volné pracovní místo pro arijce“. „Já jsem dlouho nemohl najít zaměstnání, i když volných míst byla spousta. Ale pro míšence prvního stupně ne… Škodovka – vyloučeno. Pivovar - vyloučeno. A jinde, v daleko menších podnicích, to bylo stejné,“ popisuje Hanuš Salz válečnou dobu, kdy mu bylo necelých dvacet let. „Nakonec jsem našel zaměstnání v takovém malém papírnictví proti divadlu. Dnes už neexistuje, je tam restaurace. Třetí dům pod Adrií, Smetanovy sady 13. V patře byla dílna, kde se spravovaly psací stroje. Byl to taky trochu velkoobchod. Potřebovali člověka, který umí dost dobře německy, což jsem kvůli musu maturity z němčiny uměl.“

Galerie (1)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Nikdo nezavolal: „Vraťte se!"

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

Hanuš Salz

Narodil se 22. února 1922 v Plzni do židovské rodiny. Tatínek Heřman byl vedoucím obchodu. Ve 30. letech Salzovi žili v Sušici, kde otec Heřman pracoval ve firmě SOLO PAP. Po německé okupaci byl však ze zaměstnání vyhozen kvůli svému židovskému původu a vrátili se do Plzně. Hanuš v roce 1941 odmaturoval na reálném gymnáziu v Sušici a po absolvování abiturientského kurzu na plzeňské obchodní akademii našel práci v papírnictví. V lednu 1944 jej úřad práce totálně nasadil do závodu Dělovka II Škodových závodů, kde se zaučil rýsovačem. V září 1944 nacisté uvěznili jeho otce v ghettu Terezín. O měsíc později internovali i Hanuše v koncentračním táboře Postoloprty, kde drželi židovské míšence a manžele židovek. Vězněné muže využívali na práci na stavbě žateckého letiště. Na jaře 1945 Hanuš z lágru utekl a do konce války se skrýval u své tety v Krašovicích na Plzeňsku. Po válce pracoval v Nemocenské pojišťovně soukromých zaměstnanců a jako referent vědecko-technických informací ve Výzkumném a zkušebním ústavu Škodových závodů, odkud odešel v roce 1984 do důchodu. Hanuš Salz se od 60. let badatelsky věnuje historii letectví. Napsal několik odborných publikací. Žije v Plzni.

Další informace