Velká synagoga

Druhá největší synagoga v Evropě a největší synagoga v Česku je postavena v novorománském slohu s maurskými prvky podle plánů vídeňského architekta Maxe Fleischera přepracovaných plzeňským stavitelem Emanuelem Klotzem. Její stavba probíhala v letech 1888 až 1892. Podle pamětního listu, nalezeného v báni severní věže, se náklady na stavbu vyšplhaly k 141 092 zlatých. Jedná se o stavbu se dvěma pětačtyřicetimetrovými věžemi a trojlodní dispozicí. Interiér synagogy je zdoben výmalbou s rostlinnými motivy a jeho součástí jsou též varhany z roku 1890. Ve dvoře synagogy se nachází patrový rabínský dům postavený v novorománském slohu. Během druhé světové války sloužila synagoga jako skladiště, po válce byla až do roku 1973 využívána opět k bohoslužebným účelům. Do konce komunistického režimu pak byla opuštěná a chátrala. Na jaře 1998 byla slavnostně znovuotevřena pro veřejnost. Dne 20. září téhož roku v den svátku Roš hašana se v synagoze konala první bohoslužba po mnoha letech.