Až se začnou modlit, pozvi pana Hellera na partičku

Dostupné v: English | Česky

Část židovské komunity v Plzni patřila k vlažně věřícím, systematické praktikování se jich netýkalo. Z takové rodiny pochází i Petr Riesel. „Jsem člen obce a jsem český Žid, neznám však rituály. Přesto, že můj tchán byl předseda židovských obcí v Čechách na Moravě, má žena, jeho dcera, se to nenaučila a já taky ne. On v pátek držel modlitbu, stál u almary a četl a pak šla Růžena s hovězí polévkou a říká: ‚Konec, já mám teplou polívku‘ a tak on ‚amen, amen, amen‘,“ vzpomíná pan Riesel, jak to chodilo v jeho domácnosti. Podobně volný vztah k náboženským rituálům měli i jeho rodiče. „Já si pamatuju, že když jsme v Plzni chodil s mámou na Jom Kipur do synagogy. Vždycky říkala: ,Až se začnou modlit, jdi k panu Hellerovi, jestli by přišel večer na partičku a taky panu Tanzovi, že nemáme čtvrtýho‘. To byl celý důvod, proč jsme šli do kostela.“

Galerie (3)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Nikdo nezavolal: „Vraťte se!"

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

Petr Riesel

Narodil v Plzni roku 1933 v nenábožensky založené židovské středostavovské rodině jako první ze dvou synů. Otec vlastnil obchod a byl v roce 1939 zatčen jako politické rukojmí v rámci akce Gitter. Zemřel v koncentračním táboře Dachau. Matka s oběma syny byla deportována v lednu 1942 do ghetta Terezín. Tři roky v Terezíně prožil Petr Riesel střídavě spolu s matkou a v dětském domově s bratrem. Jako dítě vězněné v terezínském ghettu utrpěl Petr Riesel dva vážné nervové záchvaty, ještě několik let po osvobození trpěl posttraumatickým syndromem. Po osvobození vystudoval gymnázium v Plzni a později lékařskou fakultu tamtéž. Pracoval v Chomutově jako závodní lékař a věnoval se protialkoholní léčbě. V Chomutově se stal členem Klubu angažovaných nestraníků (KAN), v 70. letech na něj byl vyvíjen nátlak ze strany StB. Dnes žije střídavě ve Vlašimi a v Praze, má ordinaci v Kutné Hoře a v Mělníce, dále vede skupinu v léčebně v Dolních Beřkovicích. Věnuje se léčbě závislostí a psychoterapii, především se zabývá - na základě vlastní zkušenosti - psychotraumatem prožitým v dětství.

Další informace

Velká synagoga

Dostupné v: English | Česky

Druhá největší synagoga v Evropě a největší synagoga v Česku je postavena v novorománském slohu s maurskými prvky podle plánů vídeňského architekta Maxe Fleischera přepracovaných plzeňským stavitelem Emanuelem Klotzem. Její stavba probíhala v letech 1888 až 1892. Podle pamětního listu, nalezeného v báni severní věže, se náklady na stavbu vyšplhaly k 141 092 zlatých. Jedná se o stavbu se dvěma pětačtyřicetimetrovými věžemi a trojlodní dispozicí. Interiér synagogy je zdoben výmalbou s rostlinnými motivy a jeho součástí jsou též varhany z roku 1890. Ve dvoře synagogy se nachází patrový rabínský dům postavený v novorománském slohu. Během druhé světové války sloužila synagoga jako skladiště, po válce byla až do roku 1973 využívána opět k bohoslužebným účelům. Do konce komunistického režimu pak byla opuštěná a chátrala. Na jaře 1998 byla slavnostně znovuotevřena pro veřejnost. Dne 20. září téhož roku v den svátku Roš hašana se v synagoze konala první bohoslužba po mnoha letech.

Až se začnou modlit, pozvi pana Hellera na partičku

Hodnocení

Trasy

Komentáře

Petr Riesel

Velká synagoga

Na tomto místě