Zvuk, jako když praskaj kosti

Dostupné v: English | Česky

Po zkušenostech z předchozí, celkem klidné demonstrace přesvědčoval Kamil Černý 17. listopadu 1989 přátele, že už jsou policisté hodní, že jim nic neudělají. O svém omylu se brzy přesvědčil na Národní třídě. Stál mezi lidmi v davu, když začaly přijíždět oddíly červených baretů, těžká vozidla a začala mela. Lidi zachvátila panika, policisté začali do davu mlátit a stlačovat ho: „Ten zvuk byl, jako když praskaj hlavy a kosti. Ten zvukovej otřes byl hroznej. Zmáčklo nás to, že jsme se nemohli ani nadechnout. Bylo tam nějaký zaparkovaný auto, tak jsme se o něj vzpírali, abychom mohli vůbec dýchat. To bylo o udušení,“ vzpomíná Kamil, který nakonec z davu vyvázl a nebyl ani zmlácen jako většina účastníků.

Galerie (1)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Máme holé ruce

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

Miroslav Kamil Černý

Miroslav Kamil Černý se narodil 16. listopadu 1950. Své první demonstrace se účastnil během masového protestu při prvním výročí sovětské okupace. Aniž se jakkoli projevil, dočkal se 21. srpna 1969 zadržení, výslechu a zmlácení na policejní stanici. Normalizaci prožil v ústraní rodiny a Divadla ABC, kde pracoval. Až Charta 77 v něm zburcovala aktivitu, pomáhal distribuovat její text a poskytoval občanům osvětu na toto téma. Roky 1988 a 1989 trávil aktivně v opozici proti režimu. Účastnil se demonstrací, protirežimních akcí a spolupracoval s předními disidenty a opozičními skupinami. Kromě protirežimních organizovaných akcí dělal i své vlastní, jako například rozbalení transparentu s nápisem „Svobodu politickým vězňům" během oslav 1. máje. Absolvoval povolenou demonstraci 17. listopadu 1989 na Albertově, odkud se dav přesunul na Národní třídu. Coby zkušený demonstrant se z policejního obklíčení dostal nezraněný. Po revoluci pracoval v prověrkových komisích, krátce na odboru životního prostředí Prahy 5, na Úřadě dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a posléze v Ústavu pro studium totalitních režimů.

Praha, Národní třída, palác Metro