Čurdovo udání

Dostupné v: English | Česky

Karel Čurda se jako člen paraskupiny Out Distance potkával v konspiračních bytech s parašutisty s dalších výsadků, včetně Gabčíka a Kubiše. Do přípravy atentátu na Heydricha jej však nezasvětili. Jako jediný z parašutistů opouští den po atentátu Prahu, je vážně nemocný, odjíždí za matkou a sourozenci. Dozvídá se však o vypálení Lidic, denně čte v novinách seznamy popravených. Tlak už je nesnesitelný. Matka slyší v rádiu výzvy o amnestii všech, kdo mají něco společného s atentátem, pokud se přihlásí. Naléhá na syna, aby "něco udělal". Dne 13. června 1942 Karel Čurda posílá anonymní udání na četnickou stanici v Benešově. "Zastavte pátrání po útočnících, zastavte vraždění nevinných lidí, ježto atentát provedl Gabčík a Kubiš. Gabčík pochází ze Slovenska a Kubiš má na Moravě bratra řezníkem," stojí v jeho dopisu. Udání však zůstalo bez odezvy a Čurda se vydává do Prahy. Pokusí se vyhledat své kamarády, doufá, že najde nějaký úkryt, a když se mu to nepodaří, vypraví se do sídla gestapa v Petschkově paláci. Tady jeho výpověď vzbudí senzaci, do té doby gestapo nevědělo prakticky nic. Karel Čurda zachrání svou rodinu, ale přivede na popraviště stovky jiných.

Galerie (1)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Operace Anthropoid

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

Karel Čurda

Narodil se 10. října 1911 ve Staré Hlíně u Třeboně. V Anglii ho zařadili do paraskupiny Oud Distance, která byla vysazena do protektorátu na konci března 1942. Po atentátu na Heydricha s ukrýval u své matky v Nové Hlíně. Dne 16. června 1942 dobrovolně prozradil gestapu v Praze jména atentátníků a adresy odbojářů. To vedlo k odhalení úkrytu parašutistů a hromadnému zatýkání rodin, které jim pomáhaly. Čurda dostal odměnu půl milionu říšských marek. Do konce války žil v Praze pod jiným jménem (Karel Jerhot), oženil se s Němkou a měl s ní syna. Gestapo ho využívalo jako provokatéra na další výsadkáře z Anglie. V květnu 1947 byl mimořádným lidovým soudem odsouzen k trestu smrti a popraven.

Praha 1 - Nové Město, Petschkův palác

Dostupné v: English | Česky

Původně bankovní dům z roku 1920 patřil rodině židovského finančníka Julia Petschka. Před válkou rodina prodala svůj majetek a odešla do emigrace. Po okupaci Československa v roce 1939 zabrala palác obávaná německá tajná státní policie gestapo a po šest let odtud řídila teror proti českému národu. V tzv. Pečkárně byly vyslýchány a mučeny tisíce českých vlastenců. V místnosti přezdívané biograf museli bez hnutí čekat, až na ně přijde řada. Doléhalo sem sténání mučených a řev gestapáků. Vězni si "promítali", co je čeká. Mnozí z nich brutální výslechy nepřežili. Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora byl v budově zřízen stanný soud, který posílal zatčené do koncentračních táborů a na popraviště. Na konci války se Pečkův palác proměnil v pevnost zabarikádovaných nacistů, kteří se však marně bránili soustředěnému tlaku povstalců a ještě před příchodem Rudé armády kapitulovali.