Řepčice, bývalý dům Parkánových

Statek v Řepčicích byl původně zájezdním hostincem. Hlavní budova byla dlouhá 45 metrů, obytné místnosti se nacházely v prvním patře, přízemí zabíraly chlévy a bývalý výčep s lokálem. Zvláštní charakter domu dodávaly zděné klenuté oblouky pavlače, ze které se vcházelo do pokojů, a společenský sál s parketami postavený v první polovině 20. století. O pár metrů dál stála o něco menší stodola. Rodina Parkánových a Kubíčkových dům zakoupila v roce 1976. V prvních dvou letech byl zdejší program více pracovní než kulturní. Bylo potřeba udělat nové rozvody vody a elektřiny, vyměnit okna, vykopat desítky metrů dlouhou kanalizaci, opravit střechu. Přes den se proto většinou společně pracovalo a teprve večer se konaly přednášky, diskuse a koncerty. Svou zkušebnu si na sále zřídila kapela Extempore, pravidelně tu vystupovali Sváťa Karásek a Charlie Soukup a několikrát i Milan ‚Mejla‘ Hlavsa, Josef ‚Bobeš‘ Rössler, Jiří Kabeš, bratři Stádníkové a další. O šest let později však Parkánovi s Kubíčkovými obdrželi úřední dopis, ve kterém jim komunistické úřady oznamovaly, že jejich dům vyvlastnily. Záminkou se stalo stádo divokých prasat, které ohrožovalo životy dětí ze sousedního Všeradiště, vzdáleného necelý kilometr. Zatímco dosud tamní děti docházely na autobus do Řepčic, teď měl pro ně autobus zajíždět až do vsi. V cestě mu ovšem stál bývalý zájezdní hostinec Parkánových a Kubíčkových. Přestože podobných úzkých silniček a prudkých zatáček je České středohoří plné, komunisté nakázali, aby byl dům zbořen. V červnu 1983 se za vraty objevila Veřejná bezpečnost následovaná StB a stěhováky. Bez svolení a bez milosti naložili věci zdejších majitelů a odvezli jim je do přiděleného bytu v nedalekých Litoměřicích. Místní komunisté poté hostinec vyrabovali a srovnali se zemí. Dnes zbyla z původního hospodářství jen stodola přestavěná na obytný dům.