Řepčice 1, 412 01 Třebušín, Czech Republic
  • Příběh
  • Místo
  • Kvíz

Zabijačka jako protistátní akce

Dostupné v: English | Česky

To prase se jmenovalo Kašpar. Své přízvisko získalo po soudci, který v říjnu 1979 poslal do vazby členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Když mu proto řezník přiložil jateční pistoli na čelo a poté kudlou zabloudil k aortě, necítili chovatelé zvířete příliš velký smutek. Žalostnější byl fakt, že na praseti nebylo mnoho masa.

Chovatelé totiž nevlastnili žádné polnosti, a tak jej krmili, čím se dalo. Namísto brambor přidávali do šrotu jablka a hrušky sesbírané v alejích podél silnic, občas přimíchali zbytky od oběda. Pro hubenou a spíše atletickou postavu zvíře dokonce časem přejmenovali na „Srnku“ a jméno jeho patrona mu vrátili až těsně před porážkou.

Chybělo přitom málo a žádná hostina se nekonala. Ono podzimní sobotní ráno roku 1980 severočeští policisté zatarasili všechny tři přístupové cesty do Řepčic a odmítali vpustit hosty včetně řezníka. Své počínání nijak nezdůvodňovali. Zřejmě zabijačku považovali za subverzní akci podrývající komunistické státní zřízení. Řezník ze sousední vsi se ovšem nedal, což svědkové vysvětlovali tím, že pocházel z Volyně a jeho vystupování přirozeně budilo respekt. Když policisté nebyli schopni srozumitelně vysvětlit své jednání, prohlásil, že mu přece nemůžou bránit ve výkonu práce. Zřejmě je svým argumentem zaskočil, protože uvolnili cestu. Viktor Parkán, šofér vozu a jeden z chovatelů zmíněného prasete, sešlápnul plynový pedál.

O chvíli později už v hrnci míchal pomalu chladnoucí štětináčovu krev. Kolem při tom postávalo několik mániček z pražského a severočeského undergroundu a několik studentů z nedalekého Ústí a Litoměřic, kteří dorazili den před policejní blokádou. Posledním, komu se to sobotní ráno ještě podařilo proniknout na hostinu, byl katolický kněz a budoucí pražský světící biskup Václav Malý. Požádal řidiče autobusu, zda by mu přibrzdil mimo zastávku. Vběhl tak skrze branku rovnou na dvůr bývalého hostince, takže ho příslušníci Veřejné bezpečnosti nestačili zadržet. Zatímco hlídkovali a mrzli za vraty, uvnitř se kouřilo z necek a z bývalého zájezdního hostince se ozýval smích a cinkot sklenic.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Viktor Parkán

Viktor Parkán

Narodil se dne 17. května 1946 v Praze. Po maturitě chtěl studovat stavební fakultu, ale přestože zkoušky složil dobře, nebyl přijat, protože neměl ze školy doporučení. Nastoupil tedy do vinohradského divadla, kde dvanáct let pracoval jako mistr provaziště. V roce 1966 narukoval na dva roky na vojnu, během níž ho zastihla okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Normalizační poměry v divadle pro něj byly nesnesitelné, a tak práci opustil. Spolu se svou budoucí ženou Petrou a manželi Kubíčkovými koupili statek v Řepčicích. Jejich dům se velmi rychle stal útočištěm undergroundu z Prahy i studentů ze severních Čech. Po podpisu Charty 77 StB zahájila proces vyvlastnění domu, ke kterému došlo násilně v roce 1983. Poté se spolu s rodinou ještě několikrát stěhovali, než se vrátili do Prahy. Dnes Viktor Parkán pracuje na ministerstvu vnitra na imigračním oddělení.

Na tomto místě

Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo