Verneřice, byt Princových

Velká trhová ves s farním kostelem sv. Anny je doložená písemně od roku 1384, od r. 1497 jako městečko. V roce 1522 udělil císař Maxmilián II. Verneřicím městský znak a pečeť. Nejvýznamnějším urbanistickým celkem je Mírové náměstí s částečně dochovanou empírovou zástavbou, dnes značně poškozenou. U řady historických domů na náměstí bývala podloubí, v průběhu 20. století však zanikla. Rozvoj města souvisel s rozvojem cechovních řemesel a později domácího průmyslu (textil, obuvnictví). Byla zde v roce 1707 založena první bavlněná přádelna v Čechách. Roku 1770 tu proslulý podnikatel J. J. Leitenberger založil jednu z prvních manufaktur na potiskování kartounových tkanin, v r. 1797 pak přádelnu. Na přelomu 18. a 19. století byl právě sem dovezen první parní stroj a Verneřice tak na nějaký čas stanuly na špici technického vývoje v zemi. V 19. století zde již bylo několik přádelen a strojírna. V okolí byla provozována těžba hnědého uhlí v drobných nalezištích s nízkou kvalitou uhlí. Systematickému vyhledávání uhlí často předcházely jeho náhodné nálezy při stavbách domů, hloubení studní a podobně. Začátkem 20. století nastává úpadek průmyslu a do popředí se dostává zemědělství. Po roce 1945 je celá spádová oblast postižena odsunem původního německého obyvatelstva s likvidací místního průmyslu. Manželé Princovi bydleli ve Verneřicích v roce 1978, dům, kde měl ordinaci Hugo Engelhart je naproti přes silnici.