Číhošť

V nadmořské výšce 529 metrů leží ves Číhošť. Poprvé je v pramenech doložena v roce 1347. V té době se již připomíná kostel Nanebevzetí Panny Marie, uváděný v roce 1350 jako farní v děkanátu německobrodském. Ve středověku se kolem obce těžilo stříbro. Nedaleko Číhoště, směrem na Ledeč, se také v roce 1648 odehrávalo v tomto kraji poslední vojenské střetnutí se švédským vojskem. Ještě dnes jsou tu patrné náspy a valy. Součástí obce je ve farním areálu stojící patrová budova fary, kde je dnes malé muzeum věnované P. Josefu Toufarovi (otevřeno na požádání či v předem domluveném termínu u V. Kovandové, tel. 728 916 111), patrová škola, modlitebna Církve českobratrské evangelické, fungující hostinec, prodejna potravin, požární zbrojnice s malým muzeem a památník věnovaný geografickému středu republiky. U kostela se nachází kamenná plastika Ecce homo od Romana Podrázského věnovaná památce P. Toufara, která byla slavnostně odhalena v roce 1990. Při polní cestě z Prosíček leží hřbitov, kam byli pohřbíváni katolíci z Číhoště a přifařených vesnic. Evangelický hřbitov leží při silnici směr Ledeč nad Sázavou. Na katolickém hřbitově je pohřbena celá řada důležitých aktérů a svědků číhošťských událostí roku 1950 – Toufarova neteř Marie Pospíšilová, kostelník František Partl, svědci pohybu křížku Božena Polivková, Václav Kovanda, Karel Krajanský, František Černohub, Karel Urban aj.