Vychovatel s podžírákem

Když se P. Toufar dozvěděl, že Jindřich Vacek studuje v Hradci Králové na gymnáziu, při jedné příležitosti ho tam v roce 1940 navštívil a hned se rozhodl, že mu pomůže, neboť zjistil, že chlapec je polosirotkem. „Měl se mnou soucit, už jsem neměl otce. Přinesl mi něco na zub, což bylo za války velmi vítané, a podpořil mě značnou finanční částkou na školní potřeby a školné. Povzbuzoval mě, předal mi svou zahrádeckou adresu a pozval mě také na prázdniny do Zahrádky, kde působil jako kaplan.“

Jindřich Vacek se vydal do Zahrádky v srpnu 1941 na kole a pobyl tam týden. Toufarovi ministroval, pomáhal mu na faře, navštěvoval farníky: „Lidé ho měli rádi, všude ho srdečně vítali. P. Toufar také všem pomáhal, jak mohl. Jeden z jeho farníků třeba potřeboval posíci žito. A tak jsem viděl, jak si P. Toufar naklepal dlouhou obilní kosu, které říkal ,podžírák‘ a po mši jsme se vydali na pole. Já jsem dostal za úkol dělat povřísla. Práce zdárně pokračovala za veselého humoru P. Toufara.“