Zapřáhl vola do saní a naše stopy smetl

Koncem roku 1944 se nacisté rozhodli zakročit proti narůstajícím aktivitám místních partyzánských skupin. Do terénu byli nasazeni konfidenti, s jejichž pomocí byl určen jako centrum partyzánů prostor Drozdovské Pily. Dne 23. září 1944 jej obklíčili příslušníci protipartyzánské jednotky ZbV-Kommanda 24, německé četnictvo a gestapo v celkovém počtu několika set mužů. V té době se zde zdržovalo asi 20 partyzánů od 1. čety Praporu dr. Edvarda Beneše, kteří byli při ústupu napadeni palbou a rozptýleni. Většině z nich se však podařilo z obklíčení uniknout, v přestřelce padl pouze velitel Jan Háječek. Jeho skupina pak jako jeden z úkrytů vybudovala bunkr nedaleko obce Pivonín na úpatí kopce Třemše. Gestapo jej nikdy neobjevilo, a to díky pomoci lidí z okolí, jak vzpomíná Boleslav Janků. Ten strávil zimu na přelomu let 1944/1945 v jiném partyzánském bunkru v lese u Crhova. „Nejen že nás zásobili potravinami a jinými potřebnými věcmi, ale jeden z nich také zahlazoval jejich stopy ve sněhu, aby nás nevypátraly německé jednotky. Zapřáhl vola do saní a lesní cestu, kudy jsme chodili každý den, projel a naše stopy smetl.“