Vychovávala nás Bible kralická
Dobromila Vlková, dnes Janáková, vyrůstala v Českém Boratíně na Volyni v české rodině. Její předkové přišli na Ukrajinu v polovině 19. století v rámci osidlování Volyně kolonisty ze zemí Rakouska-Uherska. Češi a Moravané změnili původní zaostalý způsob hospodaření, zavedli mechanizaci a získali pověst vynikajících zemědělců. Zároveň si udrželi český jazyk, tradice i náboženství, v případě rodiny Vlkovy evangelické. Centrem náboženského života byl evangelický kostel vystavěný v roce 1907, děti navštěvovaly českou obecnou školu, v nedalekém Lucku pak byla česká měšťanka. Boratínští se dále setkávali při divadelních představeních herců z Československa, školních besídkách, vystoupeních místního pěveckého sboru. Dobromila Janáková připomíná, že si Češi v Boratíně na rozdíl od jiných obcí, jejichž obyvatelé se často postupně poruštili, uchovali historickou češtinu: „Nás vychovávala Bible kralická. Mluvili jsme spisovně, nikdy jsme neužívali cizích slov. V české škole, kam jsem nastoupila po válce, se mi kvůli archaickému jazyku smáli.“ V roce 1947 se většina českých krajanů vrátila do vlasti svých předků, spolu s nimi i rodina Dobromily Janákové, rozené Vlkové.
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Dobromila Janáková, rozená Vlková
Dobromila Janáková se narodila 22. října 1932 v Českém Boratíně na Volyni, dnešní Ukrajině. Rodiny jejích rodičů sem přišly z českých zemí v 19. století. Dědeček pamětnice z otcovy strany Václav Vlk byl učitelem a patřil mezi významné osobnosti českého života na Volyni. Otec, vyučený strojní zámečník, pracoval jako opravář aut, později provozoval taxislužbu, matka byla v domácnosti, starala se o hospodářství a pečovala o dvě děti. Rodina Vlkových byla evangelického vyznání, stejně jako většina obyvatel Českého Boratína. Později se rodina přestěhovala do nedalekého Lucku. Pamětnice navštěvovala českou obecnou školu v Boratíně a později měšťanku v Lucku. Západní část Volyně, v níž leží Boratín, spadala po první světové válce pod polskou správu, od roku 1939 pod Sovětský svaz, po jeho napadení Německem v červnu 1941 okupovali oblast nacisté. Dobromila Janáková byla svědkyní hromadných poprav židovského obyvatelstva Volyně i dalších krutostí války. V létě 1944 otec stejně jako většina mužů v širokém příbuzenstvu narukoval do Svobodovy armády, jako automechanik prošel boji na Dukle a po skončení války zůstal v Československu, kde pomáhal vyřizovat repatriaci volyňských Čechů do vlasti. Pamětnice s matkou a mladším bratrem zůstali v Boratíně do února 1947, kdy odjeli s prvním repatriačním transportem do Československa. S otcem se setkali po třech letech a společně se usadili v Žatci. Dobromila Janáková vystudovala sociální školu a později pracovala jako učitelka. Složila státní zkoušku ze tří jazyků a pracovala jako průvodkyně, později přešla do památkového oddělení Pražského hradu, kde zůstala sedmadvacet let, až do odchodu do penze. Dobromila Janáková je vdova, žije v Praze.