Macháčkův háj
pomník · 03322, Kutná Hora, Česko
  • Příběh
  • Místo

Sto kilometrů od původního místa seskoku!

Dostupné v: English | Česky

Je kolem jedné hodině po půlnoci, je zima, na poli bláto. Bylo nutné „zmizet“ od místa seskoku před svítáním co nejdál. Oba parašutisté se vydali jihovýchodním směrem, přes pole, snažili se vyhnout silnicím a obydleným místům. Cestou prošli jakýmsi hájem, kde byl orientačním bodem kámen s nápisem „Macháčkův háj“. K ránu narazili na cíp lesa, v blízké osadě (pravděpodobně Sedlec) začali rozsvěcet světla - „celá šňůra světel“, parašutisté se diví „co se děje – mám být přeci zatemněno“. V této chvíli dostává rotmistr Leopold Musil rozkaz dojít na okraj vesnice a zjistit, o kterou se jedná. Nesmí jít však daleko, aby se neztratil. Vrací se asi za deset minut bez odpovědi – okraj vesnice nenašel.

 

Místo něj vyráží Rudolf Pernický, po několika desítkách, stovkách metrů narazil na trať, s hlídaným strážním domkem, který skýtal nebezpečí). Aby se neztratil, vrací se, rovněž bez úspěchu. Protože se začalo rozednívat, stáhli se oba parašutisté na okraj lesíka. Situace se zdramatizovala, když se zanedlouho objevilo směrem os vesnice světlo petrolejky a po pěšinách se někdo přibližoval jejich směrem. Nechali neznámého projít do domu v lese, Rudolf Pernický si připravil samopal, „co kdyby!“ protože se stále více rozednívalo, a lidé začali chodit pro vodu do studny, parašutisté se stáhli hlouběji do lesa, a přes řídký borový les se dostali až do hustého křoví, kde se ukryli společně se zavazadly a velký batoh.

 

Po malé snídani vidí přes řídký les, že se nachází u nějaké malé vesnice, vyráží na průzkum, dorazili na vyvýšené místo, kde se nachází trigonometr a „kamenný pylon postavený na památku husitu. Kteří byli naházeni do šachet.“V lese však nastal ruch, začali kolem chodit mladí lide a parašutisté se zde nechtěli zdržovat. Stáhli se tedy zpět do úkrytu, kde si střídavě odpočinuli. Kolem 15. hodiny se objevil hajný s puškou, který když je spatřil, zmizel. Stáhli se na okraj lesa, aby měli přehled, ale nic se nedělo.

 

Musil hlídal, Pernický vyrazil polní cestou do vesnice, aby zjistil, kde se nachází. Prošel kolem obchodu s potravinami, před obchodem stálo několik lidí. O kus dál narazil na paní. Zeptal se, kde ne nejbližší nádraží, protože chce jet údajně do Německého Brodu. Dostává odpověď, že by to nejlépe zjistil v nádraží v Sedlci u Kutné Hory. To stačilo jako informace k získání orientace. Stejnou cestou se vrací k Leopoldu Musilovi.

 

Po zorientování na mapě zjišťují, že se nacházejí daleko od plánovaného místa seskoku a že na záchytnou adresu Cyril Musil, Studnice u Nového Města na Moravě to mají asi 80 km vzdušnou čarou.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Leopold Musil

Leopold Musil

Narodil se 15. listopadu 1911 v Třebíči. Po skončení školy pracoval nejprve v zemědělství a poté jako dělník na stavbách. V roce 1931 se vyučil zedníkem a poté pracoval v kamenolomu. Základní vojenskou službu nastoupil u 39. pěšího pluku v Bratislavě 1. října 1931. Po absolvování poddůstojnické školy již v hodnosti svobodníka podepsal závazek k další činné službě. Sloužil u 2. horského pluku v Ružomberoku až konce října 1935, kdy armádu, již v hodnosti četaře opustil. Následně nastoupil ke Státní policii v Bratislavě jako strážník. V roce 1938 jako příslušník Stráže obrany státu sloužil v Karlových Varech. Po odstoupení pohraničí se vrátil do Bratislavy. Tu musel 15. března 1939 opustit. V prostektorátu sloužil jako strážník na policejním okrsku ve Vítkovicích.

 

Protektorát opustil 3. února 1940 a přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Turecko se dostal do Francie. Po prezentaci do československé zahraniční armády 27. dubna 1940 byl zařazen k 3. pěšímu pluku. Po pádu Francie byl evakuován do Anglie a 12. července 1940 zařazen k 2. pěšímu praporu. Po prodělání zánětu ledvin byl postupně povýšen až na rotmistra.Po zařazení do výcviku pro plnění zvláštních úkolů absolvoval od 17. července do 16. srpna 1941 základní sabotážní kurz a parakurz. Po tříleté přestávce, během které získal maturitu a věnoval se administrativní činnosti na MNO absolvoval od 14. srpna do 9. září 1944 kurz příjmu letounů a kurz práce s Eurekou. Do skupiny Tungsten byl zařazen jako operátor naváděcího radiomajáku Eureka. 28. října 1944 byl povýšen na štábního rotmistra.

 

Po krátkém působení na hlavním štábu MNO odešel 23. října 1945 v hodnosti poručíka pěchoty z armády a nastoupil k SNB. V roce 1946 se oženil, z manželství vzešli dva synové, v tom samém roce byl povýšen do hodnosti nadporučíka pěchoty. Sloužil v Praze, v letech 1947 - 1950 jako velitel stanice na Malé straně. 2. února 1950 byl bez udání důvodu propuštěn. Pracoval jako malíř natěrač a později jako stavební technik. Od 1. března 1946 do 60. let byl členem KSČ. V roce 1968 byl povýšen na majora pěchoty v záloze. Dne 16. října 1990 byl povýšen na podplukovníka pěchoty v záloze.

 

Macháčkův háj

Dostupné v: English | Česky

Kámen je památkou bývalému kutnohorskému starostovi Macháčkovi, za jehož pomoci roku 1881, Kutná Hora zakoupila pozemky na Kaňku a nechala zde vybudovat výletní místo pro kutnohohorské obyvatele. 

Macháčkův háj

Na tomto místě

Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo