Šaty z oblak
Je kolem půl jedenácté v noci, 21. prosince 1944 a letoun Halifax mizí do noci. „Sbohem Anglie! Už se tam nikdy nepodívám!“ říká si na padáku kapitán Rudolf Pernický, velitel paravýsadku Tungsten. Je měsíční noc, měsíc v první čtvrti. Rudolf Pernický jasně vidí, jak za ním vyskočil druhý člen výsadku, rotmistr Leopold Musil, a zároveň sleduje směr, kde asi dopadne. Po prolétnutí příkrovu námrazové mlhy nad zemí se rychle objevil terén a velitel výsadku bezpečně přistává na úzkém nezoraném pruhu strniště pokrytém lehkým popraškem sněhu asi 400 m jižně od vesnice Libenice. Někdy v této chvíli někdo z vesnice „asi z recese vystřelil na letoun. No, to bude veselo!“
Zbavuje se padáku, vybaluje batoh z nožního zásobníku a setkává se s Leopoldem Musilem, který hlásí utržení nožního zásobníku.Podle R. Pernického to byla nepříjemná věc, neboť by to znamenalo nejen „prozrazení v případě nálezu zásobníku, ale také ztrátu důležitého materiálu pro skupinu CALCIUM, pro její vysílačku MILADU. Ve vaku byly krystaly pro stanici, část přístrojů k radiomajáku EUREKA, záložní střelivo, prádlo a podobné věci.“ Shromážděné padáky s kombinézou a batohy ukrývají do blízkého křoví a zahajují pátrání po ztraceném nožním zásobníku. Díky promyšlenému systému pátrání chůzí ve vlnovkách v určitých vzdálenostech od míst seskoku parašutisté zásobník kolem 00:30 nacházejí.
Padáky, kombinézy a výstroj potřebnou k seskoku zabalují do balíků, vytahují na stoh a zahrabávají do slámy. Když po letech Rudolf Pernický do Libenic přijel, tak se dozvídá, že jejich vybavení někdo našel. „Nějaká dívka si nechala z bílé padákové látky ušít svatební šaty, gestapo na to přišlo a v březnu 1945 ve vsi vyšetřovalo.“
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Rudolf Pernický
Narodil se 1. července 1915 v Krhové u Valašského Meziříčí na úpatí Moravskoslezských Beskyd. Absolvoval obecnou školu a v roce 1934 maturoval na gymnáziu ve Valašském Meziříčí. V témže roce vstoupil dobrovolně do československé armády. Byl odeslán k dělostřeleckému pluku do Olomouce. Od 1. září 1937 do 15. října studoval v Hranicích na Vojenské akademii, kterou ukončil v hodnosti poručíka dělostřelectva. Poté byl odeslán k dělostřeleckému pluku v Hranicích, kde setrval až do 1. května 1939. Poté, co byl z armády propuštěn hledal cestu na Západ.
Dne 26. června 1939 odešel do Polska. Po krátkém pobytu v táboře odplul 29. července do Francie. Po podpisu závazku do Cizinecké legie byl odvelen do Tunisu. Po porážce Francie hitlerovským Německem se evakuoval v roce 1940 do Velké Británie, kde byl zařazen do výcviku pro plnění zvláštních úkolů, absolvoval sabotážní kurz a parakurz. Poté začal působit při MNO jako instruktor střelby a sabotáže. Tuto funkci vykonával až do 21. května 1944, přičemž sám absolvoval kurzy průmyslové sabotáže, dokončovací kurz a kurz sabotážní chemie. Jako velitel paraskupiny byl spolu s rotmistrem Leopoldem Musilem 21. prosince 1944 vysazen nad protektorátem v rámci operace Tungsten.
Po válce vystudoval Vysokou válečnou školu a působil jako přednosta I. oddělení na velitelství 14. divize. U 2. listopadu 1948 byl ale zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen k dvaceti letům těžkého žaláře, odnětí hodnosti a titulů, ztrátě vyznamenání a občanských práv na 10 let pro trestné činy velezrady, úklady proti republice a neoznámení trestného činu. Trest odpykával nejprve na Borech a v Opavě a poté téměř osm let pracoval v různých uranových dolech. V roce 1960 byl při hromadné amnestii propuštěn, ve vězení strávil 11,5 roku. Pracoval pak v cihelně a jako skladník v drogerii. Od svého propuštění až do roku 1989 sledován StB. V letech 1990 až 1992 byl předsedou Konfederace politických vězňů a poté byl jejím čestným předsedou. Zemřel 21. prosince 2005 v den 61. výročí svého seskoku na území protektorátu.
