Jaromír Jarmara

Narozen v roce 1923 v obci Třeština u Mohelnice. Po únoru 1948 byl coby pohraničník napojen na poručíka Voborského, který spolupracoval s odbojovou skupinou Praha-Žatec. Ta pomocí vojenského puče chtěla svrhnout komunistickou diktaturu. Pamětník skupině předával informace o lidech na západě, kteří spolupracovali s StB. Po prozrazení skupiny byl 2. března 1949 zatčen a odsouzen na doživotí. Původní návrh zněl na trest smrti a neváhali ho podepsat ani někteří občané Třeštiny. V otřesných podmínkách strávil bezmála deset a půl roku, konkrétně ve věznicích na Pankráci, na Borech, v Leopoldově a ve Valdicích. Seznámil se tam s celou řadou významných osobností - například s plukovníkem Karlem Lukasem, generálem Karlem Janouškem a dalšími důstojníky. Stejně tak byl z politických důvodů uvězněn i jeho bratr Věroslav Jarmara. V Leopoldově se Jaromír v zastoupení otce oženil s přítelkyní Svatavou. Ta kvůli tomu byla ihned propuštěna z práce a několik let nemohla sehnat zaměstnání. Po propuštění na svobodu se pamětník vrátil do rodné obce. Místní obyvatelé ho mezi sebe nepřijali a ani práci nemohl nikde sehnat. Hrozilo mu nové věznění za příživnictví. Nakonec byl zaměstnán v zábřežské pobočce podniku MEZ Postřelmov. Dostal tu nejhorší práci a byl neustále sledován ředitelem, který měl za úkol na něho donášet. I jeho děti měly později velké problémy s přijetím na studia. V současnosti žije pamětník v Hrabové.

• Další informace