Mně, vězňovi, říkal pane!
Adolf Burger byl jen číslem. Stejně jako další vězni koncentračního tábora Osvětim-Birkenau. Čekal na smrt. Jednoho dne roku 1944 byl ale povolán do kanceláře Lagerführera Hösse, což už samo o sobě bylo velice neobvyklé. Adolf Buger vzpomíná: „‚Häftling 64 401 zur Stelle!‘ Tak jsem se ohlásil. On se na mě podíval a říká: ‚Jste pan Burger?‘ On mně říkal pane!! Já jsem koktal, že ano. ‚A jste typograf?‘ Říkám: ‚Ano.‘ On vstal a říkal: ‚Herr Burger (mně, vězňovi, říkal Herr!), zítra jedete z Birkenau do Berlína, kde budete pracovat. Naše tiskárny potřebují odborníky jako vy, budete zase svobodně žít a pracovat.‘“ Adolf Burger se stal jedním ze členů utajené skupiny, kterou nakonec převezli do speciálně upravených bloků v Sachsenhausenu. „Vzpomínám si, jak jsem šel ze schodů dolů a říkal si, že to není možné. Birkenau byl pod rozkazem NN (Nacht und Nebel - noc a mlha). Z tábora nikdo nesměl psát, nikdo o táboru nesměl nic vědět. A teď najednou mohu odjet!“
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Adolf Burger
Adolf Burger se narodil v roce 1917 ve Velké Lomnici u Popradu. Pochází ze židovské rodiny, vyučil se typografem. Po dokončení učení se živil krátký čas jako stavební dělník a v letech 1937–1939 sloužil v československé armádě. Po vypuknutí války pracoval již jako typograf v Bratislavě a zapojil se do tajné odbojové skupiny mladých komunistů, která se věnovala záchraně slovenských Židů před transporty. Burger tiskl falešné křestní listy. V srpnu 1942 byla akce prozrazena a Burger byl dopaden, zatčen a spolu se svou ženou Giselou transportován do Osvětimi. Dvaadvacetiletá Gisela koncentrační tábor nepřežila. V roce 1944 byl Adolf Burger, který „osvětimské peklo“ přežil, povolán jako typograf do Sachsenhausenu. Zde se spolu s dalšími 130 vězni podílel na největší padělatelské akci v dějinách, kterou zahájilo nacistické Německo za účelem oslabení britské měny a pro své vlastní finanční machinace. Díky zmatku v řadách esesmanů ke konci války se většina členů „padělatelského komanda“ dočkala osvobození. Podle původního plánu měla být celá skupina, zapojená do přísně utajované akce, zlikvidována. Adolf Burger po osvobození koncentračního tábora Ebensee ještě s vypůjčeným fotoaparátem pořídil dokumentaci nacistických zvěrstev, která potom posloužila jako základní materiál k jeho první publikaci o koncentračních táborech (1945). Dvacet let po konci války se pod dojmem zpochybňování holocaustu neonacisty začal věnovat novinářské činnosti a zdokumentoval celou padělatelskou akci v knize Des Teufels Werkstatt (Ďáblova dílna, č. 2007). Dodnes navštěvuje Německo, kde pořádá přednášky pro gymnázia a besedy se studenty o holocaustu. V roce 2007 byl na motivy jeho knihy natočen rakousko-německý film Die Fälscher (Padělatelé, v české distribuci pod názvem Ďáblova dílna). V USA byl film oceněn Oscarem za nejlepší zahraniční dílo.