Ústup povstalců

Jaroslav Flajšingr pocházel z jižní Moravy. V roce 1943 byl nuceně nasazený do slovenské strojírny Piesok. Jeho nadřízeným byl český radioamatér Miloslav Švejna, on i mnozí další kolegové se zapojili do přípravy povstání. Když vypuklo, přidal se k nim i Jaroslav Flajšingr. Flajšingr se podílel na přípravě pojízdného vysílače a dále působil jako radista. Když bylo nutné Banskou Bystricu opustit, jeho rota odcházela jako poslední. „ Tam už aj lidi odcházeli a vojsko, to všecko bylo pryč. To šlo směrem na Staré Hory, Donovaly, Motyčky. A tam byl cíl, kde nás čekal tehdy podplukovník Golian s generálem Viestem. A než jsme odešli z Bánské Bystrice, tak jsme zlikvidovali poštu, spoje, veškerý spoje jsme zlikvidovali. Na těch Starejch Horách byl vlak a tam si mohl každej s sebou vzít - zbraň musel mít každý - a kromě toho si mohl vzít, co chtěl, od cigaret, likérů, obleků atd. Švejna nám říkal: ,Chlapci, berte si celty a berte si co možná zimní oblečení, protože kdoví, jak bude.‘ On už tehdy byl podzim, ale tehdy už sovětská armáda aj první armádní sbor byly v Karpatech, to bylo 6. října, to si pamatuju jak dneska, ten den se kdysi taky oslavoval jako Den dělostřelectva. No, tak my jsme přišli na ty Starý Hory, já jsem si nafasoval, co jsem potřeboval, nějakej likér jsem si samozřejmě vzal, ale ne moc. Měl jsem hlavně tu celtu, obleky, boty jsem si vzal, do toho ruksaku jsem toho moc nenabral, nedalo se toho. No, a někteří si nabrali těch likérů a potom taky tak dopadli,“ vzpomíná Flajšingr.